Letové postupy

LETOVÉ POSTUPY

3.1 Předletové postupy

Posádka letadla, letecký záchranář, případně vedoucí záchranné skupiny provedou dohovor o konkrétní záchranné technice, která bude použita, způsobech signalizace a spojení, počtu a rozmístění osob na palubě vzhledem k centráži a vzletové hmotnosti a o dalších okolnostech, které mohou mít vliv na průběh činnosti nebo vlastní postupy.
Všechny osoby, které se účastní výcviků či záchranné činnosti musí být náležitě poučeny o způsobu nakládání, nastupování a vystupování z letadla, o pohybu kolem vrtulníku s rotorem v chodu, o dorozumívání (o signálech) mezi posádkou a leteckým záchranářem. Je-li k zabezpečení výcviku nebo záchranné činnosti použita v místě provádění letové činnosti cisterna s LPH, musí být seznámeny s uložením písemných pokynů pro případ ekologické nehody nebo mimořádné události a požárními předpisy.
Osoby, které se účastní vlastních letů, musí být navíc poučeny před letem podle ustanovení 2.3 Hlava 2 oddíl III předpisu L6/III (bezpečnostní, nouzové a záchranné prostředky a jejich použití) a o pohybu a chování v letadle za letu a používání veškerého vybavení letadla, se kterým mohou přijít do styku během letu. Při použití typu letadla, u kterého se provádí otvírání a zavírání dveří během letu, musí mít zvládnutou manipulaci s dveřmi.

3.2 Činnost v průběhu letu
3.2.1 Všeobecné pokyny

Všechny osoby zúčastněné na prováděné letové činnosti jsou povinny sledovat prostor letové činnosti včetně vrtulníku s ohledem na jakékoliv nestandardní okolnosti (letecké pohyby v blízkosti prostoru činnosti, nepříznivý vývoj počasí, blízkost překážek, neobvyklé projevy související s provozem vrtulníku, ...) a jsou povinny hlásit veliteli letadla (pilotu řídícímu) jakékoli poznatky, které by mohly vést k narušení bezpečného a plynulého provedení dané činnosti či k ohrožení osob nebo majetku.
Při všech letech je nutné dodržovat bezpečnou výšku a rychlost letu nad překážkami tak, aby v žádném případě nedošlo k zachycení lan nebo břemene.
Všechny osoby na palubě musí být při otevřených dveřích za letu zajištěny proti pádu. Toto se přiměřeně vztahuje na zvířata a náklad.
Při jeřábování, pokud jsou použita záchranná nosítka a pokud to podmínky dovolují, provádí se jejich zajištění proti rotaci pomocnou šňůrou.
Technika slaňování se provádí z důvodu výcviku nebo v případě, kdy není možno použít jinou techniku a to pouze pro dopravu záchranáře na místo zásahu.
Pokud okolnosti v místě zásahu neumožňují vytvoření podvěsu (nemožnost přistání, nebezpečí z prodlení, ...) je možno použít techniku „slanění do podvěsu“.
Zvedání do a pokládání z výšky signalizované leteckým záchranářem (cca 5 m) je prováděno svislým stoupáním či klesáním vrtulníku.
Záchranné práce v noci (včetně výcviku) musí být prováděny v souladu se Směrnicí pro provádění letů VFR v noci policejními vrtulníky.

3.2.2 Velitel letadla (pilot řídící)

V průběhu zásahu velitel letadla (pilot řídící) provádí let podle pokynů palubního inženýra / palubního technika, pokud tyto neohrožují bezpečnost letu nebo jiným způsobem neodporují platným předpisům.
Při přemísťování vrtulníku se velitel letadla (pilot řídící) řídí pokyny palubního inženýra/palubního technika, leteckého záchranáře či pozemního naváděče předávanými intercomem, radiostanicí nebo smluvenými signály.
V případě, že se otevírání dveří provádí během letu, vydá velitel letadla (pilot řídící) palubnímu inženýrovi/palubnímu technikovi či jiné pověřené a řádně poučené osobě (např. letecký záchranář) pokyn nebo souhlas k jejich otevření.
Při slaňování velitel letadla (pilot řídící) dává v dohodnutém okamžiku souhlas k vypuštění (vyhození) lan.
Všechny manévry s vrtulníkem velitel letadla (pilot řídící) provádí plynule bez náhlých změn rychlosti letu, úhlu náklonu a sklonu, rychlosti stoupání a klesání a směru letu tak, aby bylo zabráněno rozkývání podvěsu.
Velitel letadla (pilot řídící) přeruší případně zastaví provádění záchranné činnosti na pokyn palubního inženýra/palubního technika, leteckého záchranáře nebo na pokyn ze země, nebo zjistí-li jakékoliv okolnosti ohrožující bezpečnost letu. V případě nouze uvolní nebo vydá pokyn k uvolnění lana.

3.2.3 Palubní inženýr/palubní technik

Palubní inženýr/palubní technik může při své činnosti ležet buď na podlaze vrtulníku, nebo sedět vykloněn na sedačce nebo u vrtulníku s ližinovým podvozkem stát na ližině nebo sedět na podlaze a nohy mít opřené o ližinu.
Palubní inženýr/palubní technik dává veliteli letadla (pilotu řídícímu) pokyny, kterými navádí vrtulník v průběhu činnosti.
Palubní inženýr/palubní technik průběžně informuje velitele letadla (pilota řídícího) o všech prováděných činnostech.
Při provádění letu je palubní inženýr/palubní technik povinen nepřetržitě sledovat činnost leteckého záchranáře a osob, zvířat nebo nákladu přepravovaných v podvěsu pod vrtulníkem a informovat o ní velitele letadla (pilota řídícího). Rovněž sleduje signalizaci z místa zásahu.
Při provádění slanění palubní inženýr/palubní technik po získání souhlasu od velitele vrtulníku (pilota řídícího) signalizuje dohodnutým způsobem pokynem paže možnost zahájení slanění slaňujícím osobám.
Při jeřábování nahlásí palubní inženýr/palubní technik umístění nákladu do kabiny nebo zajištění zvedané osoby na palubě letadla.
Palubní inženýr/palubní technik provádí kontrolu vysazovaných osob (leteckých záchranářů). V případě nedodržení postupů a pokynů ze strany vysazovaných osob je palubní inženýr/palubní technik povinen přerušit činnost a po dohodě s velitelem letadla (pilotem řídícím) rozhodnout o dalším postupu.

3.2.4 Letecký záchranář

Na palubě vrtulníku musí být LZ zajištěn ke kotvícímu lanu (lanové nebo ploché smyčce) ve vrtulníku až do doby, kdy je připraven slanit (tzn. má bezpečně založen slaňovací prostředek) nebo zajištěn v háku jeřábu při jeřábování.
Letecký záchranář signalizuje upažením prvních a posledních 5 metrů nad zemí.

3.3 Povětrnostní minima

Výcvik a záchranné práce se mohou provádět za meteorologických podmínek pro lety za viditelnosti, ve dne a v noci, podle platných leteckých předpisů a omezení stanovených provozovatelem.

3.4 Rádiové spojení

Všechna letadla, která budou používána pro provádění záchranných prací, musí být vybavena rádiovým vybavením, umožňujícím oboustranné spojení se všemi leteckými stanicemi na kmitočtech, které jsou předepsány.
Při provádění rádiového spojení se stanovišti civilního i vojenského ŘLP je posádka letadla povinna dodržovat postupy stanovené předpisem L-10/II.
Při výcviku musí být zajištěno oboustranné rádiové spojení mezi posádkou letadla a osobami na zemi.
Pro spojení posádky s leteckým záchranářem se přednostně musí využít komunikace pomocí rádiového vybavení. Mimo toto spojení lze použít i jiné předem dohodnuté vizuální signály.