Letecká záchrana v podmínkách HS

Záchranná činnost s využitím vrtulníku

Základní informace pro záchranné lety v podmínkách HS

• záchranná činnost s využitím vrtulníku
• nebezpečné meteorologické a ostatní jevy
• výběr vzletových a přistávacích ploch

Záchrannou činností s využitím vrtulníku se rozumí činnosti přímo související se záchranou nebo ochranou lidských životů, pomoci zraněným v těžko dostupných nebo odlehlých místech, odvrácení škody značného rozsahu za využití základní lanové nebo speciální techniky obsluhované vyškolenými pracovníky zabývajícími se touto činností.

Pro potřeby HS je nutné, aby každý člen byl seznámen s možností vrtulníkové záchrany se základními podmínkami jejího použití. Pro práci při záchraně za pomocí speciální techniky je v HS bezpodmínečně nutná kvalifikace leteckého záchranáře. Proto i tato kapitola je řešena ve dvou stupních informací.
První stupeň je určen pro obě skupiny a je cílen na možnosti vyhodnocení leteckého zásahu a podmínky jeho provedení.
Druhý stupeň je určen pro školení a získání kvalifikace Letecký záchranář.

Základní informace

Nebezpečné meteorologické a ostatní jevy

• náhlá sněhová přeháňka
• turbulence
• oblast zastínění
• námraza
• krupobití
• pád kamenů

Zásady a výběr, schvalování pracovních ploch pro přistávání a vzlety
Při vybírání letových a přistávacích ploch je nutné dodržet následující pravidla:

• pro vzlet a přistání musí být volná plocha dlouhá 40 m a široká 30 m, uprostřed s vodorovnou plochou 5 x 5 m
• od krajů plochy 5 x 5 m do vzdálenosti 1 m od rotoru a od ocasní vrtulky mohou být překážky do výšky 1 m
• příčný sklon dosedací plochy maximálně 5 stupňů

V blízkosti místa přistání se nesmějí nacházet volné předměty, které by mohly vzlétnout vlivem proudění vzduchu od rotoru vrtulníku.
V případě neznámé plochy je nutné vysadit zachránce (palubního technika) a přistávat podle jeho pokynů. Snížit výkon na volnoběh je povoleno, jen když vrtulník zatíží všechny části podvozku rovnoměrně.
Před přistáním na zasněženou plochu je podle možnosti nutné zasněženou plochu předem strojně upravit (dle typu pokrývky).

Typy letu
Typy záchranných letů

• pátrací lety
• primární záchranné lety
• sekundární transporty pacientů
• lety s nasazením psů
• výcvikové lety

a/ Pátrací lety

Pátrací lety jsou takové, při kterých se pátrá po osobách nezvěstných, zbloudilých, osobách, které přežily živelní pohromy, katastrofy a nehody.
Pátrací let se může změnit v let záchranný, a proto je nutné oba lety vyhodnocovat stejně:

• nutnost poskytnutí první pomoci
• možnost výsadku zachránců

Nejvýhodnější při pátrání v horách je metoda pátrání po vrstevnicích, kdy se při každém obletu klesá o 50 m.V průběhu letu je nutné, aby zachránce zaznamenával propátrané prostory.

b/ Primární záchranné lety

Záchranné lety jsou takové, při kterých je hlavní úlohou poskytování pomoci postiženým osobám, anebo je nějakým způsobem zabezpečit.Nutnost přepravy osob určuje lékař (vedoucí záchranné akce) po dohodě s velitelstvím vrtulníku.
Při nastupování do vrtulníku jsou zachránci povinni řídit se pokyny pilota nebo palubního technika.
Při přibližování k vrtulníku jsou zachránci povinni řídit se pokyny pilota nebo palubního technika.
Přibližování k vrtulníku je možné pouze z přední polosféry, podle možností z levé strany.
Pokud není stanoveno jinak – jde o typové odlišnosti jednotlivých strojů (Sokol).

Zakázáno je přibližování k vrtulníku ze zadní polosféry.

c/ Lety s nasazením psů

každý pes musí absolvovat před vlastním nasazením minimálně jeden let, vystupování a nastupování do vrtulníku za běhu rotoru

• musí ho doprovázet psovod, kterého pes poslouchá
• musí mít nasazený náhubek a obojek
• musí být na vyhrazeném místě přivázán na co nejkratším úvazku

Vysazování z visu je možné pouze ve speciálním postroji pro psa. Je zakázáno slaňování psovoda se psem na sladovacím klíči.

d/ Výcvikové lety

Výcvik leteckých zachránců provádějí instruktoři (lektoři) pověření školením leteckých zachránců s provozovatelem letecké techniky.
Výcvikové lety je třeba vykonávat v dobrých letových podmínkách. Nedovolit nikdy krajně přípustná minima.

Letecká záchrana – medicínské zásady
Medicínské zásady letecké záchrany

• výhody letecké záchrany
• upozornění na odlišnosti při leteckých transportech
• stupně naléhavosti pro letecké transporty
• transporty v podvěsu a použití palubního jeřábu

a/ Medicínské výhody a zásady letecké záchrany

• rychlost ve všech fázích záchrany
• omezení otřesů a bolestivých podnětů
• ochrana před šokem (časový faktor, opatrnost, možnost ošetření)
• transport bez překládání (po rozhodnutí lékaře transport na specializované pracoviště zdravotnických zařízení)
• nepřerušovaná kontrola pacienta v průběhu celého transportu
• možnost rychlého přesunu specialistů a potřebného vybavení do místa zásahu.

b/ Některým letecko-medicínským faktorům je třeba věnovat pozornost.

Jsou jimi náhlé změny polohy stroje, zvlášť silné jsou při poryvech větru, v bouřce.

V důsledku pasivních pohybů ve všech třech rovinách, které se navzájem kombinují, dochází k dráždění ústrojí rovnováhy ve vnitřním uchu, v centru zvracení a ve vegetativním nervovém systému. Vzniká kinetóza. Čerstvé i následné stavy poranění mozku jsou velmi náchylné na uvedené projevy, proto je nutná zvýšená pozornost.

Příznaky: bledost, nevolnost, zívání, studený pot, slinění, nutkání ke zvracení, závrať, změny pulsové frekvence a pokles krevního tlaku. Někdy je to i nutkání k močení a stolici. Je třeba počítat se zhoršením myšlenkových pochodů.

Opatření: odvést pozornosti od těžkostí, přívod čerstvého vzduchu, horizontální poloha. Před letem nepřeplňovat žaludek, nekouřit!

Rychlý sestup může zhoršit šokový stav. Doporučuje se proto maximální pokles 200 výškových metrů za minutu. Vibrace též zhoršují stav pacientů v šoku. Rozhoduje intenzita protišokových opatření a délka letu. Lékař si musí předem uvědomit, že poskytnutí infuze na palubě se při běžících motorech někdy nedá provést. Aplikace infuze je vhodná před naložením pacienta na palubu.

Hluk zhoršuje stav osob s poraněním lebky a mozku, v šoku a přispívá ke vzniku kinetózy. Při častém nasazování zachránců, kteří nepoužívají ochranné prostředky, může dojít k trvalé poruše sluchu.

Opatření – ochranné klapky, případně utěsnění sluchovodů vatou. Použití fonendoskopu je nemožné. Pro sledování srdeční činnosti je nutný přístroj s obrazovkou nebo optický ukazatel tepové frekvence. V případě nouze pohmat na krčních tepnách.

c/Transport v podvěsu, záchrana pomocí palubního jeřábu, přenášení

• Pacient musí být stabilizován:
• volní dýchací cesty – inkubace
• stabilizované základní životní funkce
• zastavení krvácení
• fixované zlomeniny
• ošetření otevřených poranění břicha a hrudníku

Zajistit ochranu proti chladu, vlhkosti a větru, spolehlivá fixace těla a rukou. Zabránit dalším možným poraněním při pohybu ve svislém směru nebo otáčením. Nebezpečné je prudké otáčení spouštěného zachránce, kdy je možné vyvolat závrať při vypínání lana ve strmém terénu. Tomuto pohybu je částečně možné zabránit rozpažením a roznožením.

d/ Uložení transportovaného na palubu

Ideální poloha je dlouhá osa těla ve směru letu – hlava vpředu. Při podávání infuzí je vhodnější nižší uložení, pro lepší spád roztoku. Při zvracení může pilot ulehčit záchranné opatření kruhovým letem s náklonem na stranu hlavy či tváře pacienta.
Každá život ohrožující příhoda, kterou za letu není možné odvrátit, je důvodem k okamžitému mezipřistání.

e/ Stupeň naléhavosti pro letecký transport vrtulníkem

Při rozhodování o potřebě nasazení vrtulníku a o pořadí v případě více nehod současně bereme v úvahu následující skutečnosti:

• naléhavost chirurgického výkonu
• naléhavost intenzivního nebo speciálního léčení
• nebezpečí dalších škod z prodlení
• odlehlost místa nehody
• překážky pro běžné transportní prostředky

I. stupeň

• ohrožení základních životních funkcí
• amputace, poranění velkých cév a každé masivní krvácení
• podezření na vnitřní krvácení
• poranění srdce
• těžké šokové stavy
• prudké otravy.

II. stupeň

• otevřené poranění hrudníku a břicha
• mozkolebeční poranění s prohlubující se poruchou vědomí a jinými příznaky, svědčími o vnitrolebním krvácení
• poranění páteře s příznaky poranění míchy
• poranění obličeje, krku, čelistí s ohledem na dýchání
• rozsáhlá pohmoždění svalů
• popáleniny 3. stupně a popáleniny 2. stupně nad 20 % povrchu těla
• úpal
• celkové podchlazení
• rozsáhlé omrzliny
• vyčerpání, lehčí otravy
• uštknutí zmijí
• zásah bleskem, když poranění nesplní kritéria I. stupně

III. stupeň

• tupé poranění břicha bez šoku a podezření na vnitřní krvácení
• úrazy lebky bez lokalizačních příznaků a podezření na vnitrolební krvácení
• zlomeniny všech dlouhých kostí (uzavřené), bez velkého výronu a šoku
• poranění menších kloubů

IV. stupeň

• poranění hrudníku
• poranění obličeje, čelistí a krku bez velkého krvácení a vlivu na dýchání
• četná povrchová zranění bez většího krvácení a šoku
• podvrtnutí větších kloubů

Uvedené pořadí dle stupňů naléhavosti je jen orientační. Rozhodnutí v daném případě vyžaduje náležité vědomosti a individuální řešení celé situace.
I z medicínského hlediska jsou situace, kdy je nutný rychlý transport u lehce zraněných osob.
Týká se to též osob ve špatném psychickém stavu.
Katastrofy vrtulníků v zahraničí i u nás nutí uvážlivě postupovat při jejich nasazení. Vždy je nutné se řídit zásadou nasadit do akce co nejmenší kolektiv zachránců dobře vycvičených a vybavených.

f/ Sekundární transport pacientů

Je to transport mezi zdravotnickými zařízeními do specializovaných terapeutických center. Jeho uskutečnění leteckými prostředky je výhodné za předpokladu vybavení kabiny odpovídajícím zdravotním zařízením a kvalifikovaným lékařským doprovodem.