Vytisknout Vytisknout vybrané kapitoly Předchozí kapitola Další kapitola

Základní pojmy

Meteorologie je vědní obor zabývající se studiem procesů probíhajících v zemské atmosféře.
Klimatologie se zabývá podnebím (klimatem), tedy dlouhodobým charakteristickým režimem počasí.

KLIMATICKÉ VERSUS METEOROLOGICKÉ PODMÍNKY
„Nepříznivé klimatické podmínky panující při evakuaci lyžařů z lanovky ve Svatém Petru prodloužily zásah členů Horské služby," řekl xy.
Doslovně by to znamenalo, že tam ti chudáci seděli alespoň 10 let.
Správně je „meteorologické podmínky", „povětrnostní podmínky" nebo jednoduše „počasí".

Atmosféra země

(plynný obal rotující se zemí) je směsí:

  1. plynů
    78 % dusík
    21 % kyslík
    1 % vzácné plyny (argon, neon, helium, …)
    vodní pára (bez ní by se netvořila oblačnost, srážky apod.)
  2. pevných částic přirozeného i nepřirozeného původu – mohou sloužit jako kondenzační jádra, na kterých vznikají srážky
  3. kapalných částic – oblaka, mlhy apod.
KYSLÍK S VÝŠKOU NEUBÝVÁ
Vzduch obsahuje v jakékoli nadmořské výšce v atmosféře stále 21 % kyslíku! Ale protože se snižuje atmosférický tlak (o 1 hPa na každých 8 m výšky – tj. v 5 500 m n. m. je přibližně poloviční), je v každém nádechu s přibývající nadmořskou výškou stále méně molekul kyslíku a proto je dýchání obtížnější.

Podle průběhu teploty s výškou rozdělujeme atmosféru do jednotlivých vrstev. Všechny důležité meteorologické procesy se odehrávají v té nejspodnější – v troposféře. Jejím základním charakteristickým rysem je pokles teploty s rostoucí výškou: průměrně o 0,65 °C na 100 m. To je ovšem jen průměr! V reálné atmosféře jsou změny teploty s výškou komplikovanější, podrobněji viz teplota vzduchu.