Úvod

NEBEZPEČÍ LAVIN = NEBEZPEČÍ SMRTI

• 52 % ze zasypaných v lavině je vytaženo mrtvých
• 95 % z lavin, kdy byl někdo zasypán, si uvolnili samotní lyžaři
• deskové laviny se špatně předvídají
• lyžování mimo kontrolované oblasti = opuštění bezpečného prostoru

Laviny – úvod

Co to je lavina

Lavina – náhlé uvolnění a následný rychlý sesuv sněhové hmoty po dráze delší než 50 m a minimálním objemu 100 m2.

Pokud vám to zní příliš vědecky, tak si pod tím můžete představit právě takový sesuv sněhu, který už ohrožuje lidský život (je to jen číselně popsáno). Sesuvy menších rozměrů označujeme jako sněhové splazy.

Základní rozdělení lavin

Před více než čtyřiceti lety se vědci domluvili na definici, která v té době asi nejlépe vyhovovala požadavkům:

• Sněhová lavina – náhlé uvolnění a následný rychlý sesuv sněhové hmoty po dráze delší než 50 m (de Quervain 1965).

Tato definice se snažila popsat takový sesuv sněhu, který už může člověka vážně ohrozit na životě. Dnes se tato definice trochu rozšířila o další popis:

• Sněhová lavina – náhlé uvolnění a následný rychlý sesuv sněhové hmoty po dráze delší než 50 m a objemu většímu než 100 m3. Menšímu sesuvu říkáme splaz. Podrobnější popis naleznete v následující tabulce:

OZNAČENÍ	KLASIFIKACE PODLE DOJEZDU	KLASIFIKACE PODLE ZNIČUJÍCÍ SCHOPNOSTI	PODLE DÉLKY
Splaz	Sklouznutí malého množství sněhu, které nemůže osobu zasypat (nebezpečí až vlivem následného pádu)	Pro člověka relativně neškodný	délka < 50 m objem < 100 m3
Malá lavina	Zastaví se ještě na svahu	Může zasypat, zranit nebo zabít člověka	délka < 100 m objem < 1 000 m3
Střední lavina	Zastavuje se až na spodní části svahu V Krkonoších velmi častá (právě díky jejich terénu)	Může zasypat a zničit osobní auto, poškodit nákladní auto, zničit malou budovu nebo strhnout několik stromů	délka < 1 000 m objem < 10 000 m3
Velká lavina	Běží přes celou plochu svahu, nejméně však 50 m (sklon svahu dosahuje i značně méně než 30?), může dosáhnout dna údolí Výjimečně se i s takto velkými lavinami můžete v Krkonoších setkat.	Může zasypat a zničit nákladní auta nebo vlaky, velké budovy a zalesněné plochy	délka > 1 000 m objem > 10 000 m3

Další dělení:

Podle tvaru dráhy	plošná	x	žlabová
Podle formy odtrhu	s čárovým odtrhem (desková)	x	s bodovým odtrhem
Podle skluzného horizontu	povrchová	x	základová
Podle vlhkosti sněhu v pásmu odtrhu	suchý sníh	x	mokrý sníh (velmi zákeřná situace)
Podle příčiny vzniku	samovolná	x	uměle vyvolaná

Poznámka:

Předem chci ale upozornit, že stejně jako kdekoliv jinde v přírodě není nikdy nic čistě černé ani bílé, tak i zde se většinou jedná o kombinaci více možností.

Tabulku s podrobným rozdělením včetně dalších detailů uvedeme až v dalších kapitolách. Tady bychom se zastavili jen u základního rozdělení, které může mít pro nás zásadní význam (třeba kvůli lavinové předpovědi).

Základní popis laviny (morfologické rozdělení)

Pásmo odtrhu
Místo, kde právě vy můžete lavinu uvolnit a můžete s ní být strženi kamsi dolů.

Transportní pásmo
Tak právě tady můžete být lavinou smeteni celkem velkou silou, aniž byste ji uvolnili.

Pásmo nánosu
No a tady můžete zůstat neprodyšně zasypáni i pod celkem velkými nánosy sněhu.

Jak vzniká lavina

Každého samozřejmě napadne, že za vším je především zvýšené zatížení, ale je nutné si neustále uvědomovat i další fakt, a tím je i možné snížení pevnosti daného sněhového profilu. Tedy to, že vlivem působení především určitých změn počasí může vzniknout „jakási“ nestabilní vrstvička či oslabené místo, které se pak stanou místem zlomu.

PŮSOBENÍ GRAVITAČNÍ SÍLY NA SNĚHOVOU POKRÝVKU NA SVAHU +

1. zvýšené dodatečné zatížení (například působení lyžaře, pád převěje, …) a/nebo
2. pokles pevnosti samotného profilu (či některé z jeho mezivrstev) může způsobit zborcení komplikované silové rovnováhy svahu (tedy buď tzv. uměle vyvolané nebo samovolné)!!!

A) PROCES VZNIKU LAVINY JE ODSTARTOVÁN V RÁMCI NESTABILNÍ MEZIVRSTVIČKY:

1. působení (smykového) napětí na kritickou mezivrstvu (mm–cm)
2. vznik zlomu v kritické mezivrstvě (cm)

B) DALŠÍ POKRAČOVÁNÍ VZNIKU LAVINY V RÁMCI CELÉHO PROFILU:

1. šíření zlomu v kritické vrstvě v rámci celého profilu (cm–10 m)
2. samotné usmýknutí profilu (10 m– 100 m)

Silové složky, které působí na stabilitu lavinového svahu

SMYKOVÉ NAPĚTÍ

• největší vliv!!!
• v rámci testů stability zkoumáme právě tuto složku a ostatní schválně odbouráváme!!!
• zajímáme se o nestabilní kritickou vrstvu, která není schopná vstřebat další zatížení!!!

TLAKOVÉ A TAHOVÉ NAPĚTÍ

• jako důležité složky se projevují jen za určitých okolností!!!

Kdy vzrůstá lavinové nebezpečí

1. navátý sníh – nový sníh v kombinaci s větrem, velmi nebezpečný je ale i samotný vítr bez sněžení, sledujte větrná znamení
2. nesoudržná vrstva vzniklá masivním oteplením, případně deštěm
3. nesoudržná vrstvička vzniklá nově uvnitř sněhového profilu dlouhodobým působením nízkých teplot

Ve všech těchto případech by se dala dohledat nestabilní vrstva (vrstvička):

1. vrstvička nového sněhu na původním podkladu, která nebyla (anebo byla znatelně méně) pěchována větrem v porovnání s vrstvami nad ní. Je nutná dostatečně dlouhá doba na alespoň jakousi stabilizaci. (Jih ? alespoň 3 dny za dobrých podmínek, sever (anebo stín, chlad) ? až týden!!!)
2. podmáčená vrstvička nebo přímo vrstva ležící buď přímo na zemi, nebo na ztvrdlé vrstvě v rámci sněhového profilu (například ledové lamely, …)
3. vznik nových druhů krystalů uvnitř sněhového profilu!!! (teplota pod –10?C po dobu okolo 1 týdne a více, dá se očekávat spíše ve stinných místech...

Speciálně pozor na:

1. první sluneční den po periodě sněžení je obzvlášť nebezpečný!!!
2. velmi nebezpečné je i větrné počasí, i když nesněží!!!
3. pozor i na stinné strany žlabů, které nevedou přímo na sever či severovýchod!!!