Vlhkost

Vlhkost vyjadřuje množství vodní páry v ovzduší. Pro počasí má velký význam: podmiňuje vznik oblaků a srážek.

2.4.1. Suchý, vlhký a nasycený vzduch

Množství vodní páry ve vzduchu je velmi proměnlivé. Vzduch může být téměř suchý nebo je naopak vodní párou nasycený (může obsahovat od 0 až po 4 objemová % vody v podobě vodní páry). Je-li vzduch vodní párou nasycen, dochází při dalším zvyšování vlhkosti ke kondenzaci, tedy k přeměně plynného skupenství na kapalné. Čím vyšší je teplota vzduchu, tím více vodní páry je třeba pro jeho nasycení. Například 1 m3 vzduchu je při 0 °C nasycen jen sotva 5 g vodní páry, vzduch o 20 °C teplejší pojme vodní páry více než třikrát tolik.

2.4.2. Vlhkostní charakteristiky, měření vlhkosti a jednotky

V meteorologii se vlhkost vzduchu vyjadřuje různými vlhkostními charakteristikami. Zmiňme pouze ty nejdůležitější:
Absolutní vlhkost vzduchu je dána poměrem hmotnosti vodní páry v g nebo kg k objemu vzduchu v m³. Maximální absolutní vlhkost vyjadřuje největší množství vodní páry, která může ve vzduchu dané teploty být.
Relativní vlhkost se vyjadřuje v %, ukazuje míru nasycení vodními parami: je dána poměrem mezi skutečným a maximálně možným obsahem vodní páry ve vzduchu dané teploty.
Nejpopulárnější je teplota rosného bodu – tedy teplota, na kterou musíme při stálém tlaku vzduch ochladit, aby došlo ke kondenzaci vodní páry. Je-li aktuální teplota rovná teplotě rosného bodu, dochází ke kondenzaci, relativní vlhkost je 100 %.
Vlhkost se měří v meteorologické budce psychrometrem (obr. – vlevo) (suchým a vlhkým teploměrem – ten se ochlazuje více díky odpařování vody, jehož rychlost je závislá na okolní vlhkosti – jako když nás ochladí mokrá kůže) nebo hygrometrem (obr. - vpravo), který na základě principu roztažnosti např. lidského vlasu v závislosti na vlhkosti ukazuje přímo relativní vlhkost vzduchu v %.

2.4.3. Průběh vlhkosti s výškou

Při zemi je obvykle vlhkost vzduchu větší, s výškou klesá.

2.4.4. Vlhkost v horských oblastech

Ačkoli ve vyšších polohách je obecně vlhkosti méně, může tam být při jistých situacích oblačnosti a srážek více. Souvisí to s nižšími teplotami a také s procesy, ke kterým dochází při proudění vzduchu přes horskou překážku – viz kapitola 2.3.4.