Srážky

Srážky jsou v meteorologii definovány jako voda v pevném či kapalném skupenství, která se tvoří z vodní páry v atmosféře a buď vypadává z oblačnosti na zem nebo vzniká přímo na zemském povrchu.

2.6.1. Princip vzniku srážek

I oblačnost je složena z vodních kapiček či ledových krystalků, popřípadě obojího. Ale oblačné částice jsou daleko menší a tak se ve vzduchu vznášejí. Vytvoří-li se vhodné podmínky k tomu, aby vodní kapičky či ledové krystalky narůstaly do takových rozměrů, že už je vzestupné proudy v oblaku neudrží, začnou z něj vypadávat – pozorujeme srážky. (obr. 39)

Ty buď dopadají na zemský povrch – na zemi pak prší, sněží či registrujeme krupobití a nebo se stihnou odpařit či vysublimovat ještě před tím než na zemi dopadnou a my pak pozorujeme pouze takzvané srážkové pruhy, kterým se říká virga (foto 40).

A ještě zpátky k těm vhodným podmínkám pro narůstání vodních kapiček a ledových krystalků. Stejně tak, jako jsou při vzniku oblačných částic nezbytná kondenzační jádra, na kterých se – díky jejich strukturovanému povrchu – sráží vodní pára rychleji, jsou pro vznik větších srážkových částic velmi podstatné krystalky ledu. Kdyby totiž byla oblaka složena pouze z vodních kapiček, registrovali bychom v našich zeměpisných šířkách pouze mrholení nebo velmi slabý déšť. V čistě vodních oblacích je totiž proces narůstání velkých vodních kapiček na úkor malých – tzv. koalescence – velmi pomalý. Jsou-li ale v oblaku i ledové krystalky, je podobný proces, který se označuje jako koagulace – tedy průběžné narůstání ledových krystalků na úkor kapiček vody daleko rychlejší. Takový oblak zasahuje do vyšších pater atmosféry, jsou v něm silnější vzestupné proudy a kapička, popř. ledový krystalek či sněhová vločka, je v okamžiku kdy oblak opouští velká a my pak pozorujeme intenzivní déšť nebo přeháňku.

2.6.2. Klasifikace srážek

Z hlediska skupenství rozeznáváme srážky kapalné, například déšť, mrholení nebo rosu, a srážky tuhé, mezi které řadíme mimo jiné mrznoucí déšť, sníh nebo třeba kroupy či jinovatku. Při teplotách kolem 0 °C se mohou vyskytovat i srážky smíšené.

Srážky můžeme dělit i podle toho, jestli padají z oblaků – ty označujeme jako vertikální – je to například déšť či sníh a nebo vznikají-li přímo na zemském povrchu – to jsou tzv. srážky usazené neboli horizontální – například rosa, jinovatka nebo námraza.
V předpovědích počasí se v zimních měsících může objevit i výstražná informace, zmiňující ledovku nebo náledí. I tyto jevy řadíme mezi srážky. Zatímco ledovka vzniká při situacích, kdy mrznoucí déšť nebo mrholení dopadá na prochlazený zemský povrch a vytváří se tak nebezpečná ledová plocha, náledí se vytváří při opětovném zmrznutí vody z roztátého sněhu nebo třeba po dešti, kdy voda na silnicích při poklesu teploty pod bod mrazu zmrzne. Mezi velmi nebezpečné typy srážek patří i námraza, která se tvoří rychlým zmrznutím přechlazených kapiček mlhy nebo oblaků při teplotách od –1 do –10°C.
Rozdíl mezi deštěm a mrholením spočívá především ve velikosti kapiček vody. Déšť je tvořen kapkami vody o průměru větším než 0,5 mm. Pokud jsou kapky menší než 0,5 mm, mluvíme o mrholení.
Nesmíme vynechat ani sněhové vločky, které patří k nejdokonalejším a nejúžasnějším tvarům, které v přírodě vznikají. Jsou jedním z mnoha tvarů ledových krystalků. Jejich konkrétní tvar závisí na teplotě v okamžiku jejich vzniku a také – i když méně – na vlhkosti. Pokud jsou v oblaku teploty kolem nuly, jsou sněhové vločky největší.
Nejnebezpečnějším typem atmosférických srážek jsou bezpochyby kroupy.

Jsou tvořeny ledovými částicemi, jejichž velikost přesahuje 5 mm. Tvar krup je vcelku rozličný, od téměř pravidelných ledových kuliček po nepravidelné kusy ledu. Výskyt krup je vázán na bouřkové oblaky – Cumulonimby, protože jen v bouřkových oblacích se vyskytují silné výstupné a sestupné proudy, které umožňují namrzání přechlazené vody na jiných ledových částicích. To se opakuje v cyklech tak dlouho, dokud kroupa nepřesáhne hmotnost, kterou je výstupný proud schopen nést. Proto jsou některé kroupy tvořeny i několika vrstvičkami.

2.6.3. Měření a plošné rozdělení srážek

Abychom přesně popsali srážky coby základní meteorologický prvek, musíme sledovat dobu jejich trvání, jejich intenzitu i prosté množství.
Množství nebo-li úhrn srážek bývá udáván v milimetrech kapalné vody spadlé na zemský povrch. Jeden mm srážek se rovná jednomu litru vody spadlému na 1 m2. Přístroj k měření úhrnu srážek – srážkoměr – můžeme velmi zjednodušeně popsat jako nádobu s nálevkou. Je umístěn ve výšce 1 m nad zemí a má záchytnou plochu o velikosti 500 cm2. Sníh či kroupy zachycené srážkoměrem je třeba před měřením nechat roztát.
Ombrograf zase slouží k měření jejich intenzity, tedy množství, které spadne za určitý časový úsek. V současnosti se ke sledování okamžité intenzity srážek široce využívá i meteorologických radarů.

Výšku sněhu odečítáme v centimetrech na sněhoměrné lati, výšku nového sněhu na dřevěném prkénku vždy jednou za 24 hodin. Kromě množství spadlého sněhu je důležitá i jeho vodní hodnota, který vypovídá především o jeho kvalitě.

2.6.4. Srážky na meteorologických mapách

Numerické modely přímo počítají rozložení srážek a jejich úhrny za určité období, například 6, 12 či 24 hodin.

Při pohledu na mapu je třeba dobře odlišit, pro jak dlouhé období je množství srážek stanoveno!
Ve slovních předpovědích se pro pravděpodobnost výskytu srážek (i jiných meteorologických jevů) používají jasně stanovené slovní termíny.

2.6.5. Srážky v horských oblastech

Rozložení srážek je přímo ovlivněno horským terénem. Podobně jako u oblačnosti závisí i množství a intenzita srážek na směru větru. V návětrných lokalitách prší či sněží víc, v závětří se naopak spadlý sníh ukládá. Intenzivní srážky mohou výrazně snižovat dohlednost, například padající sníh i více než velmi silná mlha. Podobně tak i zvířený sníh, který patří k nejnebezpečnějším jevům v horských oblastech.

Horské masivy výrazně ovlivňují i srážky padající v lokalitách pod horami. Tzv. srážkové stíny – místa, kde prší či sněží málo – jsou v Čechách například za Krušnými horami – oblast Žatecka. Srážkový stín za Alpami při jihozápadních situacích může co do množství sněhových srážek ovlivňovat i Šumavu.