Lano

Lano je nejdůležitější součástí horolezecké výzbroje a mezi horolezci je považováno za symbol přátelství. Využívá se k jištění lezců, slaňování, vytahování, spouštění atp.

Konstrukce lan

Konstrukčně se lana používaná pro horolezecké účely a lanové techniky ustálila na typech složených z jádra (duše) a opletu – systém Kernmantel.

jádro (duše)

• nosná část lana s tlumicí funkcí
• uvnitř jádra se nachází identifikační páska nebo barevná nitka, z které lze určit typ, rok výroby, průměr atd.

oplet

• ochraňuje jádro před mechanickými a fyzikálními vlivy (obrus, vlhkost, UV záření atp.)

Přírodní materiály pro výrobu lan byly plně nahrazeny materiály syntetickými. Horolezecká lana se dnes vyrábějí z polyamidů (PAD). Lehká lana, používaná ve speleologii a canyonignu pro schopnost plovat ve vodě, se vyrábějí z polypropylenu a polyesteru (PES).

Dělení lan dle použití

lana statická

Lana statická jsou lana s nízkou průtažností, která by neměla přesáhnout 5 %. Používají se pro práci ve výškách, v záchranářství a speleologii. Slouží ke spouštění, vytahování, zajištění polohy atp. Vzhledem k nízkému dynamickému pružení se tato lana nikdy nesmí použít k zachycení pádu!

lana polostatická

Lana polostatická jsou vlastně lana statická, která do určité míry pohlcují pádovou energii. Jejich průtažnost je však výrazně nižší než u lan dynamických. Používají se tam, kde při práci na lanech může dojít ke krátkým pádům, např. v rámci speleologie.

lana dynamická (horolezecká)

Lana dynamická jsou lana pružná se statickou průtažností 8–10 %. V případě pádu slouží k zachycení lezce a pohlcení pádové energie až do úplného zastavení. Snižují tedy rázovou sílu, jíž je padající lezec vystaven. Při lezení mohou být použita pouze lana, která splňují normou EN 892 a jsou takto označena!

 

dělení dynamických lan:

Jednoduchá lana („jedničky“, single rope)

Používají se v jednom prameni pro zlézání sportovních cest, na umělých stěnách, při ledovcových túrách a všude tam, kde nehrozí přeseknutí o skalní hrany nebo padající kameny. vyrábějí se většinou o průměrech 9–11 mm výhody – jednodušší manipulace a nižší váha (oproti dvoupramenným „dvojčatům“ nebo polovičním lanům) nevýhody – není zálohy pro případ, že dojde k přeseknutí o skalní hranu nebo vlivem padajícího kamene

Poloviční lana („půlky“, half rope)

Používají se v páru pro klasické lezení v horách, na ledech, v rozbitém terénu s možností využití techniky polovičních lan. Každý pramen vedeme samostatně přes různé jisticí body, aby se snížilo tření a zlepšila linie vedení lana. vyrábějí se většinou o průměrech 8,5–9 mm výhody - nižší tření v jisticích bodech snížení rizika přeseknutí přes skalní hranu nebo padajícím kamenem vhodné pro lezení tříčlenného lanového družstva dvojnásobná délka slanění než u jednoduchého lana nevýhody - větší hmotnost než jedno lano jednoduché - složitější manipulace (jisticí pomůcka musí umožňovat obsluhu každého lana samostatně)

Dvojitá lana („dvojčata“, twin rope)

Používají se výhradně v páru pro klasické lezení v horách. Oba prameny musíme vést všemi body postupového jištění, jako by se jednalo o lano jednoduché. vyrábějí se většinou v průměrech okolo 8 mm výhody - snížení rizika přeseknutí přes skalní hranu nebo padajícím kamenem dvojnásobná délka slanění než u jednoduchého lana nevýhody - větší hmotnost než jedno lano jednoduché - složitější manipulace

Rázová síla

Při zachycení pádu působí na padajícího lezce díky jisticímu řetězci (lano, postupové jištění, jistič) brzdná síla, která má nejvyšší hodnotu v okamžiku zachycení pádu = rázová síla. Lidské tělo může při pádu vydržet zátěž asi 15x větší, než je jeho hmotnost (15 G). Při průměrné váze člověka 80 kg tak byla vypočítána limitní hodnota rázové síly 12 kN. Všechna jednoduchá dynamická lana musí proto mít hodnotu rázové síly nižší než 12 kN.

Kladkový efekt

Pád lezce zachycuje poslední bod jisticího řetězce. V momentě zachycení pádu působí na tento bod jak rázová síla lezce, tak brzdná síla jističe (která je díky tření v karabině o 40 % nižší). Obě tyto síly se v jisticím bodě sčítají. V praxi tedy na jisticí bod stanoviště působí 1,6x větší síla než na padajícího lezce!

Pádový faktor

Je číslo, které nám udává poměr mezi délkou pádu a činnou délkou lana (tj. aktivní délkou lana mezi lezcem a jističem).

f (pádový faktor) = H (délka pádu) / l (činná délka lana)

Ze vzorce vyplývá, že při horolezectví nemůže hodnota pádového faktoru překročit číslo 2.

S rostoucí hodnotou pádového faktoru roste také rázová síla působící na padajícího lezce. Tuto skutečnost by měl mít každý lezec stále na paměti a během výstupu dělat všechno proto, aby byl pádový faktor při možném pádu co nejmenší.

• Používat vhodné lano a vybavení (kvalitní dynamické lano, bezpečný úvazek)
• První postupové jištění dávat co nejdříve (hned, jak to jde)
• Zakládat jištění v malých rozestupech (i v lehkém terénu)
• Zajistit volný průchod lana jištěním (používat expresky, smyčky)
• Používat tlumiče pádu do postupového jištění (zvláště tam, kde může být pevnost jisticích bodů omezena – lezení v ledu, zvětralá skála)
• Jistič by měl ovládat a bezpečně používat dynamický způsob zachycení pádu.

Vyšších hodnot pádového faktoru než při horolezectví je možno dosáhnout při lezení na ferratách. Zde může pádový faktor dosáhnout až hodnoty 6. Proč? Používáme jisticí smyčky cca 1m dlouhé, běžná vzdálenost kotevních bobů je okolo 4 m. Výsledek si už umí každý dobře spočítat. Proto je nezbytně nutné při lezení na ferratách používat tlumiče pádu.