Pohybový systém
Je tvořen soustavou kosterní a soustavou kosterního svalstva.
Soustava kosterní
Tvoří nosnou strukturu lidského těla. Funkce kostí je opěrná a ochranná (např. lebka). Na povrchu kostí je část zvaná okostice (periost) a kostní tkán je různě rozvrstvena buď jako tzv. kost hutná (většinou na povrchu kosti), nebo jako kost houbovitá, která je tvořena trámečky z kostních buněk, mezi nimiž jsou prázdné prostory. Ty jsou vyplněny kostní dření, která je zejména v dětském věku důležitá pro tvorbu krevních buněk.
Tvar kosti je rozmanitý a odpovídá většinou funkci, které kost slouží.
- Dlouhé kosti – stehenní, pažní, holenní.
- Krátké kosti – obratle, články prstů.
- Ploché kosti – lopatka, kost temenní, lopata kosti kyčelní.
Jednotlivé kosti jsou spojeny pevně nebo pohyblivě (kloubem).
Pevné spojení zajišťuje vazivo, chrupavka nebo kost. Takovéto spojení je např. na kosti křížové, klenbě lební či hrudníku.
Spojení pohyblivé se označuje jako kloub. V kloubu se stýkají dvě (kloub jednoduchý) nebo více kostí (kloub složený). Některé klouby obsahují další struktury jako chrupavčité menisky, vazy apod. Konce všech kostí, které se v kloubu stýkají, jsou uzavřeny ve vazivovém pouzdře. Uvnitř kloubu je tenká vrstva kloubního mazu, sloužícího k výživě kloubních chrupavek. Povrch kostí v kloubu je pokryt kloubní chrupavkou.
Klouby mají různý tvar daný kloubním pouzdrem a kloubní hlavicí. Rozeznáváme tyto tvary kloubů:
- Kulovitý – rameno, kyčel
- Válcovitý – klouby prstů ruky
- Kladkovitý – loket
- Sedlovitý – palec ruky
- Nepravidelný – křížokyčelní kloub (spojení páteře s pánví)
Tvar dvou základních částí, kloubní hlavice a jamky, určuje rozsah pohybu kloubu. Největší rozsah má kloub kulovitý.
Kostra
Kostru člověka můžeme dělit na kostru hlavy, trupu a končetin.
Kostra hlavy
Kostra hlavy se nazývá lebka. Dělí se na část mozkovou a obličejovou. Všechny kosti s výjimkou dolní čelisti jsou spojeny nepohyblivě. Dolní čelist je spojena se spánkovou kostí čelistním (temporomandibulárním) kloubem. Uvnitř mozkové části je dutina lebeční, v níž je uložen mozek. V kosti spánkové je uloženo sluchorovnovážné ústrojí. Část obličejová tvoří kostěný podklad pro začátek trávicího a dýchacího ústrojí (dutina ústní a nosní) a oční koule (očnice).
Mozková část lebky se dělí na klenbu lební a spodinu (bázi) lební. Je tvořena několika kostmi (čelní, čichovou, klínovou, týlní a párovou kostí spánkovou a temenní), které se pevně spojují různými typy švů. V době narození jsou tato spojení tvořena vazivem, které růstem kostnatí (osifikuje). V bázi lební je řada otvorů, které slouží k průchodu cév či nervů.
- Klenba lební
- Spodina lební
- Čelistní (temporomandibulární) kloub
Obličejová část je tvořena 14 kostmi. Člení se na oddíl horní, složený z kostí pevně spojených (párová horní čelist, kost lícní, kůstky nosní, kost slzní, dolní skořepa nosní, kost patrová a nepárová kost radličná) a oddíl dolní, tvořený jednou kostí – dolní čelistí.
- Kost čelní
- Kost temenní
- Kost týlní
- Kost spánková
- Kost klínová
- Kost lícní
- Kost čelistní
- Dolní čelist
- Kost slzní
- Kost čichová
- Kost nosní
Kostra trupu
Kostru trupu tvoří páteř a hrudník.
Páteř
tvoří nosnou a opěrnou osu těla, chrání míchu a umožňuje pohyb těla. Je tvořena jednotlivými obratli, které jsou navzájem spojeny klouby a vazy. Mezi jednotlivými těly obratlů jsou umístěny chrupavčité meziobratlové ploténky. Páteř dělíme na část krční, hrudní, bederní, křížovou a část kostrční. Při bočním pohledu vidíme prohnutí krční a bederní páteře směrem dopředu (lordóza) a prohnutí hrudní a křížové směrem dozadu (kyfóza).
Obratle jsou krátké kosti, které jsou tvořeny tělem, obloukem a výběžky. Těla obratlů jsou nosnou částí a příslušné oblouky uzavírají otvory, které tvoří páteřní kanál, jímž prochází mícha a nervové kořeny. Tvarově naprosto odlišné jsou první dva krční obratle – nosič a čepovec, které zajišťují spojení lebky s páteří a umožňují otáčení hlavy a kývavé pohyby. Páteř je tvořena 33–34 obratli.
- 7 obratlů krčních C1–C7
- 12 obratlů hrudních Th1–Th12
- 5 obratlů bederních L1–L5
- 5 obratlů křížových (kost křížová) S1–S5
- 4–5 obratlů kostrčních (kostrč) Co1–Co4,5
Hrudník
je tvořen hrudními obratli, žebry a hrudní kostí a vymezuje dutinu hrudní. Dutina hrudní obsahuje plíce, srdce, jícen, průdušnici, velké cévy. Žebra jsou zahnuté oploštělé kosti různé délky. Každé žebro se skládá z kostěné části, která je vzadu spojena s příslušným hrudním obratlem, a přední chrupavčité části. Žeber je 12 párů, přičemž prvních sedm párů je spojeno chrupavkou s hrudní kostí přímo (žebra pravá), další tři páry se nepřipojují přímo k hrudní kosti, ale k chrupavkám žeber předchozích (žebra nepravá) a zbývající dva páry nejsou s hrudní kostí spojeny vůbec a jsou volně zakončeny ve stěně břišní (žebra volná). Hrudní kost je plochá nepárová kost, uložená uprostřed přední stěny hrudníku.
- Klíční kost
- Hrudní kost
- Chrupavka žeberní
- Pravá žebra (1.–7.)
Kostra končetin
Kostra horní končetiny
se dělí na kosti pletence ramenního a kosti volné končetiny.
Pletenec ramenní
je tvořen kostí klíční a lopatkou. Kost klíční se ve střední rovině chrupavčitě připojuje ke kosti hrudní. Lopatka je uložena volně v horní části zad v zádovém svalstvu, které se na ni upíná. Společně se zevním koncem klíční kosti tvoří jamku ramenního kloubu.
- Kost klíční
- Nadpažek
- Zobcovitý výběžek
- Hlavice kosti pažní
- Lopatka
- Kost pažní
Kostra volné horní končetiny
obsahuje kost pažní, kosti předloktí a kosti ruky. Kost pažní je svým kulovitým horním koncem (hlavicí) uložena v kloubní jamce lopatky, pokračuje užším dlouhým tělem a na dolním konci tvoří spojením s kostmi předloktí (kost loketní a vřetenní) kloub loketní. Tento kloub umožňuje ohyb předloktí a pohyby rotační. Obě kosti předloktí se připojují ke kostře ruky v kloubu zápěstním.
- Tělo kosti pažní
- Vnitřní hrbol nadkloubní (vnitřní epikondyl)
- Zevní hrbol nadkloubní (zevní epikondyl)
- Kladka kosti pažní
- Hlavička kosti pažní
- Hlavička kosti vřetenní
- Kost vřetenní
- Kost loketní
- Bodcovitý výběžek kosti vřetenní
- Bodcovitý výběžek kosti loketní
Kostru ruky
tvoří osm kostí zápěstních uspořádaných ve dvou řadách. Horní řada je součástí zápěstí, dolní řada tvoří skloubení s pěti záprstními kůstkami. Záprstní kůstky se spojují se základními články jednotlivých prstů, každý prst má tři články, palec jen dva.
- Kost trojhranná
- Kost hráškovitá
- Kost trapézovitá
- Kost loďkovitá
- Kost poloměsíčitá
- Kost hákovitá
- Kost hlavatá
- Kost trapézová
- Kosti záprstní
- Články prstů
Kostra dolní končetiny
se dělí na kostru pletence pánevního a kostru volné končetiny.
Pletenec pánevní
tvoří párová kost pánevní (vzniká ze tří kostí – sedací, kyčelní a stydké), na jejíž zevní ploše je jamka pro kloub kyčelní. Vpředu se kosti stydké spojují ve sponě stydké chrupavkou a vzadu se kosti kyčelní kloubně připojují ke kosti křížové, čímž vytvářejí pánev. Uvnitř pánve v dutině pánevní jsou uloženy močový měchýř, velké cévy, části tlustého střeva a u žen děloha.
- Kost kyčelní
- Kost sedací
- Kost stydká
- Spona stydká
- Křížokyčelní (sakroiliakální) skloubení
- Hlavice kosti stehenní
- Krček kosti stehenní
- Velký chocholík
- Malý chocholík
- Tělo kosti stehenní
Kostru volné končetiny
tvoří kost stehenní, čéška, kost holenní, kost lýtková a kosti nohy. Kost stehenní se k pletenci pánevnímu připojuje kloubem kyčelním. Dolní konec kosti stehenní s horním koncem kosti holenní a čéškou tvoří kolenní kloub, jehož součástí je jak vazivový aparát, tak i chrupavčité poloměsíčité menisky, vyrovnávající nerovnosti kloubních ploch. Kost holenní na dolním konci tvoří vnitřní kotník a kloubní spojení s kostí hlezenní. Ke kosti holenní se pod kloubem kolenním na zevní straně bérce připojuje hlavičkou kost lýtková, která na dolním konci tvoří zevní kotník. Kostra nohy sestává ze sedmi kostí zánártních (kost hlezenní, loďkovitá, patní, krychlová a tři kosti klínové) a pěti kostí nártních, které tvoří klenbu nožní a články prstů.
- Vnitřní hrbol kloubní s hrbolem nadkloubním
- Zevní hrbol kloubní s hrbolem nadkloubním
- Prohbí pro čéšku
- Vnitřní hrbol kosti holenní
- Zevní hrbol kosti holenní
- Hlavice kosti lýtkové
- Drsnatina kosti holenní
- Tělo kosti lýtkové
- Tělo kosti holenní
- Vnitřní kotník
- Zevní kotník
- Kost hlezenní
- Kosti zánártní
- Nártní kosti
- Články prstů
Soustava svalová
Svalstvo příčně pruhované lze považovat za funkční část pohybového systému umožňující pohyb. Svalů je v lidském těle asi 600, většinou párových. Obecně má každý sval začátek a konec. Začíná přímým připojením většinou ke kosti, pak následuje vlastní masa svalu, která přechází v různě dlouhou šlachu upínající se na sousední kost. Stažením svalu dojde k pohybu v kloubu, přes nějž sval probíhá.
Je popisovaná celá řada svalů, a lze je dělit do několika skupin podle funkce, kterou vykonávají. Jedná se o ohybače (flexory), natahovače (extenzory), zdvihače (levátory), rotátory, přitahovače (adduktory), odtahovače (abduktory), zvláštním případem jsou svěrače (sfinktery), které zabezpečují funkci konečníku či močových cest. Mezi atypické svalstvo patří svalstvo mimické. Začíná na kosti a je ukončeno v kůži obličeje.
Výživu svalu zajišťují tepny, které se ve svalu bohatě větví. Zplodiny látkové přeměny ze svalu odvádějí žíly a mízní cévy. Trvá-li svalová práce dlouho, bez dostatečného odpočinku svalu, hromadí se ve svalové tkáni tzv. metabolity (hlavně kyselina mléčná), které jsou příčinou charakteristické svalové bolesti.
Základní činností svalu je stah (kontrakce), který je vykonáván na základě pokynů z CNS (vzruchů) přiváděných pomocí motorických odstředivých nervových vláken. Přenos vzruchu na samotný sval je zabezpečen na tzv. nervosvalové ploténce.
Svalstvo těla zepředu, z boku, zezadu
