Náhlé příhody břišní

Jsou to onemocnění břicha, která se vyznačují náhlým vznikem, obvykle uprostřed plného zdraví, a rychlým průběhem, a která u většiny onemocnělých vyžadují operační výkon.

Rozdělení NPB:

1. Neúrazové
2. Úrazové

1. NPB neúrazové
   1. Záněty
      1. omezené na orgán (zánět červovitého přívěsku, žlučníku, slinivky břišní atd.)
      2. s přechodem do okolí (zánět pobřišnice)
   2. Neprůchodnost střevní (ileus)
   3. Krvácení do trávicího ústrojí
2. NPB úrazové
   1. Perforační zánět pobřišnice
   2. Krvácení do dutiny břišní (hemoperitoneum)
   3. Smíšená forma

Vyšetření nemocného

zjištění anamnézy

vyšetření:

1. celkové
2. místní

Anamnéza

V anamnéze NPB zjišťujeme:

• dobu vzniku NBP s určením nejen dne, ale i hodiny
• zda podobné onemocnění či záchvaty nemocný již měl a zda se léčil
• ptáme se na úraz (i malý, kterému nemusí nemocný přikládat velký význam)
• okolnosti, za nichž NPB vznikla (v klidu, po činnosti, ve spánku atd.). Např. náhlé probuzení ze spánku pro bolesti je časté u proděravění žaludečního či dvanácterníkového vředu a u akutního zánětu červovitého přívěsku (akutní appendicitis)
• závislost bolestí na jídle
• charakter bolestí: kolikovité, trvalé, zda někam vyzařují, zda jsou klidové, nebo se zvětšují při pohybu
• zvracení nebo pocit na zvracení (nausea)
• odchod plynů: normální nebo jejich zástava
• stolice: normální, zácpa, průjem, dále její vzhled: formovaná, kašovitá, vodnatá, zabarvení ev. příměsi (krev, hlen)
• močení: častost, množství, vzhled moči, pálení a řezání při močení

Vyšetření celkové

• věk
• celkový vzhled (schvácený, uspokojivý, dobrý celkový stav)
• poloha nemocného, zda ji strnule zachovává nebo je neklidný, zmítá se, tiskne ruku na břicho, naříká
• vzhled obličeje (klidný, úzkostný, barva kůže, rtů, spojivek)
• tepová frekvence, teplota, dýchání

Vyšetření místní

Zjišťujeme místo největší bolestivosti. Před tím vyzveme nemocného, aby zakašlal a jedním prstem ukázal místo, kde ho nejvíc bolí.

Příznaky náhlých příhod břišních

BOLEST

Bolesti břicha mohou být jediným subjektivním příznakem i vážného akutního onemocnění a nemusí být provázeny žádným jiným příznakem. Jsou příznakem, který vede nemocného k tomu, aby vyhledal pomoc. Bolesti břicha jsou v podstatě dvojího druhu:

1. bolesti kolikovité
2. bolesti stálé

Ad1) Vznikají v dutých orgánech (žaludek, střevo, žlučové a močové cesty), a to buď jejich rozepnutím nebo stažením svalstva jejich stěny (při snaze překonat překážku). Jejich umístění není přesné, nemocný udává bolest v celé oblasti břicha. Bolest často nutí nemocné, aby měnili polohu nebo se pohybovali (např. ledvinová kolika). Tyto bolesti narůstají do maxima a postupně se zmírňují, aby se po chvíli opět zvětšily, a to se celé opakuje. Jsou typické např. pro žlučníkovou a ledvinovou koliku a pro neprůchodnost střevní (ileus).

Ad 2) Vznikají při podráždění pobřišnice např. zánětlivým procesem, obsahem žaludku nebo střeva, krví atd. Nemocný dokáže určit jejich místo poměrně přesně jedním prstem. Tyto bolesti se zvětšují při pohybu, kašli, otřesech způsobených dopravními prostředky atd. a nutí nemocné, aby zachovávali spíše neměnnou polohu. Jsou typické u zánětlivých procesů v dutině břišní s přechodem na pobřišnici, např. akutní appendicitis, zánět slinivky břišní, po proděravění vředu dvanáctníku a žaludku, při krvácení do dutiny břišní.

Oba hlavní typy bolestí v břiše se spolu mohou mísit nebo jeden typ bolestí přechází v druhý.

ZVRACENÍ

Je stejně jako bolest pravidelným příznakem u většiny NPB. Někdy nemocný nezvrací, udává pouze pocit na zvracení (nauseu) nebo jen nechutenství.

ZÁSTAVA ODCHODU PLYNU A STOLICE

Je nejčastějším příznakem neprůchodnosti střevní, uskřinuté kýly, ale i u žlučníkové a ledvinové koliky.

MOČENÍ

Časté nutkání k močení s malým výdejem moči či s nemožností se vymočit spolu s pálením a řezáním bývá při ledvinových kolikách a zánětech močových cest nebo v jejich okolí.

Mezi nejběžnější NPB patří:

Akutní zánět červovitého přívěšku – akutní appendicitis.

Příznaky:

• při typickém průběhu bolest vzniká v nadbřišku nebo v okolí pupku a postupně se přemístí do pravého podbřišku. Může však vzniknout přímo v pravém podbřišku.
• bolest často vzniká v noci nebo po probuzení, je spíše stálá, zvětšuje se při pohybech, otřesech, zakašlání, nemocný ji většinou dokáže ukázat prstem
• časté je zvracení, nausea
• teplota kolem 37 st., při pokročilém zánětu vyšší
• urychlení tepové frekvence

První pomoc:

Uložit do klidu, nepodávat nic ústy, studené obklady na břicho. Odsun na chirurgické odd. nemocnice.

Žlučová kolika

Vzniká při ucpání žlučových cest kameny, nejčastěji po tučnějším jídle, alkoholu, studených nápojích, ale i po rozčilení či jiné zátěži.

Příznaky:

• kolikovitá bolest v pravém podžebří nebo v nadbřišku, vystřeluje pásovitě podél pravého žeberního oblouku do zad
• zvracení nebo nausea
• teplota ani puls nejsou zvýšeny, pokud se nepřidruží zánět žlučníku či žlučových cest.

První pomoc:

Pokud nemocný již „svůj“ záchvat zná, můžeme podat před odsunem k lékaři spasmolytikum (Algifen kapky nebo Spasmoveralgin čípek).

Vždy upozorníme lékaře na lék, který jsme podali!!!

Ledvinová kolika

Vzniká při ucpání vývodných cest močových nejčastěji kaménkem nebo „pískem“.

Příznaky:

• kolikovité bolesti v bederní krajině nebo v mesogastriu, které vystřelují do podbřišku, na vnitřní plochu stehna, do varlete nebo do stydkého pysku. Může vzniknout též v podbřišku a vystřelovat vzhůru do bederní krajiny.
• v typickém případě je bolest zničující, nemocný se zmítá, neustále mění polohu, křičí bolestí
• zvracení
• zástava odchodu plynů
• časté nutkání k močení s nemožností vymočit se
• pálení a řezání při močení

Při méně typickém průběhu je při pravostranné kolice možná záměna s akutní appendicitidou

První pomoc:

teplé obklady, spasmolytikum (Algifen kapky, Spasmoveralgin čípek), odsun k lékaři.

Proděravění žaludečního nebo dvanáctníkového vředu

Příznaky:

• náhle vzniklá prudká bolest v nadbřišku „jako když tam vrazí nůž“
• bolest se postupně šíří doprava a do celého břicha, zvětšuje se při každém pohybu
• stálá, neměnná poloha nemocného
• zničený výraz v obličeji
• urychlení tepové frekvence
• teplota zpočátku kolem 37 st., později stoupá
• prknovité stažení celého břicha

První pomoc:

Nic ústy, okamžitý odsun vleže na chirurgické oddělení nemocnice.

Střevní neprůchodnost (ileus)

Může být náhlá (např. při otočení střevní kličky, uskřinutí střevní kličky v kýle) nebo pozvolná (např. při uzávěru průsvitu střeva nádorem).

Příznaky:

• bolest spíše v celém břichu, nemocný ji neumístí přesně
• bolest je spíše kolikovitá
• zástava odchodu plynů
• zácpa (nemusí být, pokud je překážka na tenkém střevu)
• vzedmutí břicha
• slyšitelné usilovné střevní zvuky (škroukání), které se pravidelně opakují současně se zesílením bolesti
• zvracení
• pokud se stav vyvíjí delší dobu, mají zvratky charakter stolice (tzv. miserere)

První pomoc:

Nic ústy, odsun na chirurgické oddělení nemocnice

Uskřinutá kýla

Kýla vzniká v místech zeslabení břišní stěny, v níž se vytvoří kýlní branka. Tou se vytlačuje pobřišnice, která tvoří kýlní vak. Kýlní vak může obsahovat prakticky kterýkoliv orgán břišní dutiny, nejčastěji je to střevní klička, okruží, část stěny močového měchýře.
Kýly mohou být vrozené nebo získané.
Příčinou vzniku kýly je zvýšený nitrobřišní tlak, který vzniká např. při zdvihání těžkých předmětů, kašli nebo usilovným tlačením na stolici nebo močení.
Nejčastějším místem vzniku kýly jsou tříselná krajina, pupek a místa po předchozích břišních operacích. Podle toho se rozeznává kýla tříselná, stehenní (někdy je těžko obě od sebe odlišit), pupeční nebo kýla v jizvě.
Pokud je kýla volná, působí jen mírné tahavé bolesti nebo nebolí vůbec. Vleže se obvykle dá její obsah zasunout zpět do břicha. Někdy však, zejména po zvýšené námaze, záchvatu kašle nebo tlačení na stolici při zácpě, obsah kýlní zůstane uskřinut ve vaku a nelze ho vpravit zpět do břicha. Vzniká uskřinutá kýla, kterou je nutno neprodleně operovat, neboť již asi po pěti hodinách může dojít k odúmrti (gangréně) jejího obsahu.
Zde je důležitá zejména prevence – všechny kýly se mají operovat včas.

Příznaky:

• náhlá bolest v místě kýly
• kýlu nelze vpravit zpět do břicha, je napjatá, bolestivá na pohmat
• zvracení
• zástava odchodu plynů, zvláště obsahuje-li kýla střevní kličku

První pomoc:

Neprodlený odsun na chirurgické oddělení nemocnice.

PAMATUJ !

Každou bolest břicha odesíláme na chirurgické oddělení!

Masivní krvácení do trávicího ústrojí

Příčiny:

• onemocnění jícnu: jícnové městky (varixy) při jaterní cirhóze, nádory jícnu
• onemocnění žaludku a dvanácterníku: vředy, nádory, akutní zánět žaludeční sliznice, zejména po požití některých léků (Aspirin, léky proti svalovým a kloubním bolestem – tzv. antirevmatika)
• nádorová a zánětlivá onemocnění střeva

Příznaky:

• jako první se mohou projevit příznaky náhlé ztráty většího objemu krve: slabost, bledost, studený pot, zrychlený až nitkovitý tep z poklesu krevního tlaku
• zvracení krve (hematemesa) – nemocný vyzvrátí značné množství červené krve s krevními sraženinami, většinou asi po 1–2 hod. od začátku krvácení
• průjmovitá dehtovitě černá stolice (melena) – asi 4–6 hod. po začátku krvácení

První pomoc:

• protišoková opatření
• odsun vleže na chirurgické oddělení nemocnice

Poranění břicha

Poranění břicha jsou velice nebezpečná a vykazují stále vysokou úmrtnost. To se týká zejména poranění zavřených, kdy zranění nejsou vždy ihned odesíláni na chirurgické oddělení nemocnice.

Poranění břicha jsou

1. Otevřená:
   • nepronikající
   • pronikající
2. Zavřená

I. Otevřená poranění břicha

Jsou to taková poranění, při nichž je porušena souvislost břišní stěny. Vznikají po bodných, řezných a střelných ranách. Při nepronikajících poraněních je porušena pouze povrchní vrstva břišní stěny, při pronikajících je porušena i pobřišnice. Tato poranění mohou vést k přímému poranění orgánů dutiny břišní.

Podle povahy zraněného orgánu hrozí:

• krvácení do dutiny břišní při poranění jater, sleziny, ledvin a velkých cév (hemoperitoneum)
• zánět pobřišnice při poranění dutého orgánu, jehož obsah se dostane do volné dutiny břišní (žaludek, střevo, žlučník, močový měchýř)
• smíšená forma při poranění více orgánů

První pomoc:

U každého otevřeného poranění břicha postupujeme tak, jako by šlo o poranění vnitřních orgánů.

• ránu nedezinfikujeme, nezasypáváme, pouze překryjeme sterilním mulem
• pokud jsou vyhřezlé orgány (střevní kličky), nesnažíme se je vrátit zpět, pouze je sterilně přikryjeme
• protišoková opatření
• rychlý odsun vleže na chirurgické oddělení nemocnice

II. Zavřená poranění břicha

Jsou to taková poranění, při nichž zůstává zachována souvislost kůže. Vznikají buď přímým působením násilí na břicho (pádem, úderem, kopnutím, působením bezpečnostních pásů při autohavárii, při zlomeninách dolních žeber, při vehementně nebo nesprávně prováděné nepřímé masáži srdce atd.) anebo nepřímo při dopadu na nohy z výše.
Tato poranění jsou zvlášť záludná, protože bývají často podceňována.
Nebezpečí při těchto poraněních hrozí zejména pro možnost poranění jater a sleziny s následným neztišitelným krvácením do dutiny břišní. Oba tyto orgány jsou značně krevnaté a křehké. Zvláště dobře zranitelné jsou při jejich onemocnění (o němž jejich vlastník nemusí ani vědět) nebo po předchozím nemírném požití alkoholu (játra).
Játra jsou uložena pod pravým obloukem žeberním, který je z větší části kryje. Uprostřed přesahují do nadbřišku pod mečík (pozor při úderu na solar!).
Slezina je uložena pod levými dolními žebry, které ji za normálních okolností zcela kryjí. Násilné poranění dutých orgánů bez užití ostrých předmětů je méně časté, protože tyto orgány v takovém případě spíše uhnou.

Příznaky:

• bolest v místě úrazu, kde může (ale nemusí) být patrná pohmožděnina
• narůstající bolest břicha, která se zvětšuje při pohybu
• stažení břišní stěny
• příznaky narůstajícího šoku

První pomoc:

• protišoková opatření
• studené obklady na břicho
• kompresivní obklad na celé břicho (složené větrovky, prostěradla, deka atd.)
• rychlý odsun na chirurgické oddělení nemocnice