Šok
Definice
Závažný stav, jehož příčinou je nepoměr mezi velikostí cévního řečiště (objemem) a množstvím obíhající tekutiny. Klesá tak objem krve, který je srdce schopno vypudit za minutu.
Bývá způsoben:
- přímou ztrátou obíhající tekutiny (krvácení, popáleniny)
- zvětšením relativního objemu cévního řečiště (rozšíření cév, alergie, horečky, průjmy)
- sníženou výkonností srdce (poruchy srdeční činnosti; infarkt)
Následky:
Nedostatečné prokrvení tkání, snížené množství kyslíku a hromadění zplodin metabolismu. Obranná reakce organizmu při šoku vede ke snaze udržet zásobování důležitých tkání – srdce, mozek.
Délka rozvoje od vzniku obranné rekce do rozvinutého šoku závisí na těchto faktorech:
- stav organismu (věk, zdrav. stav, jiná onemocnění)
- přítomnost únavy, podchlazení
- doba trvání zátěže
- charakter vyvolávající příčiny (jednoduchá zlomenina, mnohočetné poranění)
Příznaky:
- úzkost
- neklid, pocit slabosti
- závratě, porucha ostrosti vidění
- netečnost až ospalost
- pocit žízně
- nevolnost až nutkání ke zvracení
Nález:
- bledá až šedomodrá kůže
- chladná kůže s lepkavým potem
- tepová frekvence urychlena, tep je nitkovitý
- zrychlené dýchání
- až porucha vědomí – v pozdějších fázích
Dělení šoku podle závažnosti
Lehký šok
Bledost, malátnost, skleslost. Tep ještě bývá dobře plněný, vědomí beze změn. Pocit žízně a chladu.
Středně těžký šok
Nezájem poraněného o okolí, snížené vnímání pro bolest, žízeň. Kožní změny včetně pocení; rychlý, mělký tep.
Těžký šok
Apatie, silná žízeň. Výrazné kožní změny, podchlazení. Zrychlené povrchní dýchání, nitkovitý tep. Následně zhroucení funkce organismu – odchod stolice a moče, případně až bezvědomí.
Formy šoku
Hypovolemický šok
Způsobený závažným krvácením, traumaty, rozsáhlými popáleninami, velkými průjmy a zvracením.
Rozvíjí se v důsledku ztráty cirkulujícího objemu, kdy se snižuje žilní návrat, klesá ejekční frakce srdce a krevní tlak.
Kardiogenní šok
Způsobený snížením srdečního výdeje při normálním objemu kolující krve. Vzniká v důsledku selhávání činnosti srdce a těžkých poruch jeho rytmu. Nejčastěji se objevuje v důsledku akutního infarktu myokardu.
Obstruktivní šok
Šokový stav vyskytující se u srdeční tamponády a plicní embolie.
Distribuční šok
Do této skupiny se řadí šok anafylaktický a septický.
Anafylaktický šok.
Oběhová nedostatečnost vyvolaná celkovou akutní reakcí na cizí látku – léky, potraviny apod.
Septický šok
Je systémovou zánětlivou reakcí na přítomnost infekce.
První pomoc:
Pravidlo 5T
- Ticho
- Teplo
- Tekutiny
- Tišení bolesti
- Transport
Ticho
- Uklidnění postiženého
- Klid v okolí
- Rozrušení a neklid postiženého vedou ke zvýšené spotřebě kyslíku
Teplo
- Snaha o zachování vlastního tepla postiženého zamezením ztrát
- Nesmí ležet na zemi či ve vlhku
- Neponechávat promočený oděv
- Nepřikládat teplé „obklady“, nedávat ke zdroji tepla
- Chránit proti větru a proudění vzduchu
- Přikrýt suchou pokrývkou
Tekutiny
- Nesmí se podávat ústy (kromě výjimečných případů)
- Svlažování rtů a ústní dutiny
Tišení bolesti
- Především znehybněním postiženého či poraněné části
- Ošetření všech poranění a ponechání na zraněném, aby si vybral tu polohu, která mu vyhovuje, se zachováním protišokové polohy
Transport
- Především šetrný
- Všechny změny polohy provádět pozvolna
- Protišoková poloha se zvýšením dolní poloviny těla
- Pokud možno přenechat záchranné službě
