Krvácení a jeho stavění - včetně epistaxe

Krev je nejdůležitější složkou vnitřního prostředí organismu a plní v těle řadu důležitých funkcí. Množství krve u dospělého člověka tvoří 5–7 % tělesné hmotnosti, u dítěte asi 10 %. Organismus podle velikost a hmotnosti obsahuje cca 3,5–5,5 l krve.

Krvácení je patologický stav, při kterém krev uniká (různou rychlostí) porušenou cévní stěnou mimo krevní řečiště.

Krevní ztráta znamená vždy oslabení organismu, případně jeho ohrožení, které je úměrné rychlosti a velikosti krevní ztráty. Ztráta asi 2/3 objemu krve vede ke smrti vykrvácením, ale i prudká ztráta poloviny objemu vede již k těžkému šokovému stavu.

Krvácení podle druhu:

• tepenné
• žilní
• vlásečnicové
• smíšené

Při tepenném krvácení vystřikuje pod tlakem z rány jasně červená krev, při žilním krvácení vytéká z rány tmavší krev. Při většině úrazů jde však o typ krvácení smíšený.

Nemá-li postižený poruchu srážlivosti krve, dochází při každém krvácení ke srážení vytékající krve (tvorbě koagul – sraženin), které mohou krvácející cévu ucpat. Navíc se cévy po poranění stahují. Těmito mechanismy se může drobné povrchové krvácení samo zastavit.

Krvácení podle směru:

• zevní
• vnitřní

Zevní

• krev vytéká z těla ven, ať už ranou či z přirozených otvorů

Vnitřní

• krev vytéká do tělních dutin, event. svalstva a měkkých tkání (není na povrchu těla zjistitelné – velmi nebezpečné)
• příčiny úrazové (poranění jater, sleziny, plic, zlomeniny kostí)
• příčiny neúrazové (jícnové varixy, žaludeční vřed, mimoděložní těhotenství)

Krvácení podle množství:

• malé (do 500 ml)
• střední (500–1 500 ml)
• velké (nad 1 500 ml)

Při pokračující krevní ztrátě dochází k urychlení pulsu, poklesu tlaku krve; při větších ztrátách bývá postižený bledý, opocený, objevují se stavy úzkosti, strach, poruchy vědomí až bezvědomí. Je udáváno, že již při ztrátě cca 20 % objemu cirkulující krve může docházet ke vzniku tzv. hemoragického (krvácivého) šoku.

Možné ztráty krve při zlomeninách některých kostí:

Ošetření:

Zevní krvácení

• Vlásečnicové – desinfekce, sterilní čtverec, obvázat
• Žilní – desinfekce, sterilní čtverce (spíš více), obvázat; pokračuje-li krvácení – přikládat další čtverce, původní krytí nesnímat, velká žilní krvácení stavět tlakovým obvazem

Tepenné

• tlakový obvaz, podle lokalizace poranění;
• na krku – je možno stavět krvácení přímo stlačením krvácející tepny pomocí prstů v ráně (rukavice!)
• pokračuje-li krvácení, lze použít stlačení tzv. tlakových bodů pokračuje-li krvácení i poté, lze výjimečně užít škrtidla – avšak s písemným doložením doby přiložení škrtidla (nejdéle však 90–120 minut!)

Tlakové body – slouží k nouzovému a provizornímu zastavení tepenného krvácení. Jsou na místech, kde nahmatáme snadno přívodnou tepnu a tlakem prstů ji stlačíme k protilehlé kosti. Při správném postupu dojde k okamžité zástavě krvácení.

Hlava

• Spánková tepna (1) – při krvácení z hlavy stlačujeme asi prst před ušním boltcem.
• Lícní tepna (2) – při krvácení z úst a tváře tlačíme před okrajem žvýkacího svalu v místě, kde tepna přechází přes dolní okraj dolní čelisti.

Krk

• Krkavice (3) – při krvácení z jazyka nebo krční tepny stlačujeme při předním okraji kývače asi uprostřed jeho délky (vedle ohryzku).

Horní končetina

• Podklíčková tepna (4) – při krvácení z ramene a při event. amputaci horní končetiny stlačujeme nad klíční kostí ve vnitřní třetině.
• Pažní tepna (5) – při krvácení z předloktí a ruky stlačujeme v mezisvalové rýze v horní třetině

Dolní končetina

• Stehenní tepna – při krvácení ze stehna, event. při amputaci dolní končetiny stlačujeme pod středem tříselného vazu.
• Podkolenní tepna (6) – při krvácení z bérce stlačujeme v podkolenní jamce za současného ohnutí v kolenním kloubu.

Vnitřní krvácení

V terénu lze snad pouze vyslovit podezření na toto krvácení ze zhodnocení mechanismu úrazu (byl-li nějaký), ze zhodnocení objektivního stavu pacienta – urychlování pulsu, pokles tlaku, bledost, pocení, úzkostné stavy, poruchy vědomí. Postiženého co nejdříve předat zdravotníkům (ZZS) při dodržování protišokových opatření.

Krvácení z tělesných otvorů

Nos

• pokud je postižený při vědomí, posadit jej, lehce předklonit hlavu, sevřít lehce nosní křídla dvěma prsty, studený obklad na zátylek a čelo. Je-li v bezvědomí – totéž ve stabilizované poloze.

Ucho

• může být průvodní známkou poranění báze lební, sterilně přikrýt – netamponovat, uložit na krvácející ucho, předat ZZS

Ústa

• po extrakci zubu – skousnout tampon
• vykašlávání krve – příznak krvácení v oblasti dýchacího ústrojí nejrůznější příčiny – poloha v polosedě, event. led na hrudník, předat ZZS
• zvracení krve – příznak krvácení ze zažívacího traktu (jícen, žaludek), poloha vleže s podloženým trupem, pokrčená a podložená kolena, předat ZZS

Konečník

• čerstvá krev nebo tmavá mazlavá krev, uložit na záda, pokrčit a podložit kolena, předat ZZS

Rodidla

• sterilní čtverce, poloha na zádech, podložené nohy, předat ZZS