Indikace k transportu LZS, RZP, práce dispečera RZP

ZZS KDY VOLAT ZÁCHRANNOU SLUŽBU?

Volejte vždy, pokud jste svědky náhlého a neočekávaného zhoršení zdravotního stavu pacienta, závažného úrazu nebo děje, který zřejmě bude mít za následek úraz nebo jiné poškození zdraví. Volejte i tehdy, pokud si třeba i jen nejste jisti, zda se o takový stav nejedná. Dispečer záchranné služby, kvalifikovaný zdravotník vám pomůže situaci posoudit a najít optimální řešení – toliko obecně.

PŘEDNEMOCNIČNÍ NEODKLADNÁ PÉČE (PNP)

Je hlavní náplní činnosti zdravotnické záchranné služby (ZZS). Je definována jako péče o postižené na místě jejich úrazu anebo náhlého onemocnění, také i v průběhu jejich transportu a předání k dalšímu odbornému ošetření ve zdravotnickém ošetření.

PNP je indikována a zdravotnickou záchrannou službou poskytována při stavech:

• bezprostředně ohrožujících na životě (zástava oběhu, dušení, tepenné krvácení, i v případě náhlého porodu)
• které mohou vést k prohlubování patologických (chorobných) změn k náhlé smrti
• způsobujících bez rychlého odborného zásahu trvalé následky
• působících akutní bolest a utrpení
• které změnou chování a jednání postiženého ohrožují jeho i okolí

Organizace přednemocniční neodkladné péče:

Zdravotnickou záchrannou službu (ZZS) v ČR provozují Územní střediska záchranné služby (ÚSZS) zřizované jednotlivými kraji. Ty se dále organizačně člení na oblastní střediska (OS) a jednotlivá výjezdová stanoviště (VS).

Struktura ÚSZS: řídicí úsek (ředitel, provozní náměstek, ekonomický náměstek, personální náměstek a náměstek pro LPP), úsek zdravotnického operačního střediska (ZOS), úsek krizového managementu a zdravotní úsek (tj. jednotlivá výjezdová stanoviště a skupiny) Tísňovou výzvu přijímá a o nasazení příslušného typu výjezdové skupiny rozhoduje dispečer zdravotního operačního střediska (ZOS). Maximální dojezdová doba mimo zvláštní okolnosti je legislativně stanovená na 15 minut a je pro záchrannou službu závazná.

Typy výjezdových posádek:

• RZP = rychlá zdravotnická pomoc = řidič + sestra (nebo záchranář)
• RLP = rychlá lékařská pomoc = RZP + atestovaný lékař (indikovaná při všech život ohrožujících stavech a předpokladu aplikace léků)
• RV = rendez-vous (setkávací systém) = osobní vůz s řidičem + atestovaný lékař (lékař zaléčí, rozhodne o transportu, případně na místo dojíždí posádka RZP); zkracují se tak dojezdové časy a zvyšuje dostupnost lékaře
• LZS = letecká záchranná služba = 1–2 piloti + atestovaný lékař + sestra (záchranář)
• DRNR = doprava raněných, nemocných a rodiček; je také záložní kapacitou pro řešení mimořádných událostí (také zkratka DZS = dopravní zdravotnická služba)

Z toho všeho vyplývá pro člena horské služby (HS), když se rozhoduje při své práci volat záchrannou službu, resp. dispečera ZOS, že rozhodnutí o typu posádky, způsobu dopravy pacienta podle jeho stavu a podle místa (terénu), kde se nachází, je v kompetenci dispečera. Úlohou člena HS je co nejsrozumitelněji popsat místo setkání a předání pacienta ZS. Dispečer představuje v tomto případě poradce i řešitele situace.

Indikační kritéria pro nasazení letecké záchranné služby (LZS)

Letecká záchranná služba je formou poskytování PNP v situacích, kdy je zásah pozemní cestou významně ztížený nebo nemožný a dále prostředkem zajištění dostupnosti specializované nemocniční neodkladné péče pacientům z celého území ČR. Dalším úkolem je zejména zajištění mezinemocničních (sekundárních) transportů v těch případech, kdy by transport pozemní cestou mohl z důvodů délky, nešetrnosti, či z jiných důvodů vést až k transportnímu traumatu nebo přivodit závažné zhoršení zdravotního stavu pacienta. Specifickými úkoly jsou rekognoskační a ostatní lety LZS vykonané v souvislosti s odvrácením nebezpečí ohrožení života nebo závažného postižení zdraví jednotlivců nebo skupin obyvatel. Tyto úkoly zajišťuje síť stanovišť LZS, kterou tvoří 10 základen, a to v Praze, Ústí nad Labem, Plzni, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Liberci, Jihlavě, Olomouci, Brně a Ostravě.

Indikace nasazení LZS:

• Reálná pravděpodobnost zkrácení dosažitelnosti PNP o více než 5 minut u událostí, kdy obsahem tísňového volání je: náhlé a nečekaně vzniklé bezvědomí spojené s poruchou nebo zástavou dýchání
• Reálná pravděpodobnost zkrácení dosažitelnosti PNP o více než 10 minut u událostí, kdy obsahem tísňového volání je:
• Závažná, náhle a nečekaně vzniklá kvantitativní porucha vědomí
• Náhle vzniklé příznaky svědčící pro akutní infarkt myokardu do jedné hodiny od vzniku potíží
• Náhle vzniklé a objektivně zřejmé a závažné poruchy dýchaní
• Závažná událost a vznik poranění, kde je podle zvláštního předpisu indikované směrování pacienta do traumacentra nebo jiného specializovaného centra
• Závažné potápěčské příhody s předpokladem směřování pacienta do centra hyperbarické medicíny
• V ostatních případech tam, kde nasazení LZS přinese významné zkrácení dosažitelnosti PNP a současně lze předpokládat dosažitelnost PNP při zásahu pozemní cestou nad 15 minut; tj. zejména zásahy v nedostupném terénu či zásahy na frekventovaných komunikacích, kde lze očekávat ztíženou dosažitelnost pomocí pozemní cesty.
• V případech, kde je reálné zkrácení transportu pacienta na specializované pracoviště (traumacentrum, kardiocentrum, iktové centrum, centrum pro patologické novorozence, centrum hyperbarické medicíny apod.) o více než 15 minut ve srovnání s pozemním transportem.
• U událostí s větším počtem postižených, kde lze předpokládat nepoměr mezi počtem postižených a počtem dostupných sil a prostředků ZZS.

Kontraindikace nasazení LZS:

Absolutní kontraindikace

Reálné ohrožení bezpečnosti letu, ať už v důsledku vnějších příčin (letové podmínky, počasí atd.) nebo vnitřních (agresivní, neklidný pacient).

Relativní kontraindikace

Nestabilní stav pacienta s bezprostředně hrozícím rizikem nutnosti provedení život zachraňujících výkonů, které na palubě vrtulníku nelze provést nebo je lze provést pouze s vysokým rizikem selhání či komplikací (např. reálný předpoklad provádění KPCR – kardiopulmocerebrální resuscitace, bezprostředně hrozící porod v chodu, neklidný pacient)

Zdroje čerpání: ČLS J. E.Purkyně, Společnost UM a MK (Doporučený postup č.16) MUDr. Ondřej Franěk Akutní stavy v kontextu (MUDr. Jan Bydžovský)