Epilepsie
Charakteristika, mechanismus vzniku, příznaky
Patří mezi záchvatová onemocnění, které může být primární (bez zřejmé příčiny, často geneticky podmíněné) a sekundární či symptomatické (na základě existujícího mozkového poškození – např. u alkoholiků, pacienti po těžkých úrazech mozku apod.).
Epilepsii podobné křeče se mohou jednorázově vyskytnout u kojenců při vysoké horečce, tzv. febrilní křeče – viz akutní stavy u dětí. Mezi záchvatová onemocnění bývá řazena i migréna. Podle klinického obrazu (jak záchvat vypadá) můžeme epilepsie rozdělit na:
- parciální (fokální) záchvaty
- mohou být jak bez poruchy vědomí, tak také spojené s bezvědomím
- velmi často záškuby jednotlivých svalových skupin či svalů poloviny těla stereotypní opakování různých gest (žvýkání, mlaskání, polykání)
- mrákotné stavy
- generalizované záchvaty
- malý záchvat (petit mal) – zejména častý u školních dětí, projevující se stavem zahledění trvajícím několik sekund, ale velmi často se opakujícím
- velký záchvat (grand mal) – nejčastější záchvat s bezvědomím, tonicko-klonickými křečemi celého těla a následným stavem zmatenosti
Při epileptickém záchvatu dochází k poruše elektrické aktivity mozkových buněk, která obvykle postihne naráz většinu mozkových struktur a vede k bezvědomí a generalizovaným křečím. Někdy je patologická elektrická aktivita omezena jen na určitou část mozku a podle toho se projevuje různými poruchami hybnosti, vnímání apod. (např. pacient je při vědomí, ale má záškuby obličejového svalstva či jednotlivých končetin). I tato ohraničená elektrická aktivita se může sekundárně generalizovat a přejít v generalizované křeče s bezvědomím. Trvá-li tento stav déle (tj. u pacienta přetrvávají bezvědomí a křeče trvale nebo křeče přicházejí v krátkých intervalech za sebou, aniž by mezi jednotlivými záchvaty došlo k úpravě vědomí), označuje se jako status epilepticus. Tento stav bezprostředně ohrožuje život pacienta v důsledku déle trvajícího nedostatku kyslíku v krvi, a tím i v životně důležitých orgánech. Pro proběhlý epileptický záchvat svědčí zhmoždění měkkých tkání obličeje či pokousání jazyka, porucha vědomí ve smyslu spavosti či zmatenosti (pac. si nemůže např. vzpomenout kde bydlí, kdy se narodil apod.), dále může dojít k samovolnému odchodu stolice či moči během záchvatu. Výjimečně může u některých pacientů po záchvatu přetrvávat ochrnutí končetin.
„Normálně“ probíhající generalizovaný epileptický záchvat je provázen křečemi celého těla, samovolným odchodem moči, ev. krátce trvající zástavou dechu s následným bezvědomím. Obvykle spontánně odezní během několika sekund či minut. Po záchvatu může přetrvávat porucha vědomí, která se obvykle rychle upravuje. Pokud je tento pacient léčen pro epilepsii a pravidelně užívá léky, není nutné po proběhlém záchvatu ošetření lékařem ani převoz do nemocnice. Stačí pouze nemocného uložit do postele a zajistit dohled někým z rodiny. Klasický epileptický záchvat může někdy imitovat migréna s ložiskovými projevy, jako je ochrnutí, porucha paměti či chování.
První pomoc
- během záchvatu křečí a bezvědomí snaha zabránit zbytečnému poranění pacienta, odstranit z dosahu předměty, o které by se mohl poranit
- v žádném případě se nesnažit rozevřít násilím v době křečí dutinu ústní pomocí různých předmětů (nůž, vařečka apod.), během křečí se vám toto stejně nepodaří, často pouze poraníte a rozkrvácíte sliznici dutiny ústní, ev. vylomíte zuby a pacient v bezvědomí může kousky sliznice či zuby vdechnout, čímž se celý stav jen zhorší
- po nekomplikovaném záchvatu zajistit nemocnému klid na lůžku a dohled někým z rodiny
- v případě přetrvávající poruchy vědomí, známek traumatu či při nejasné diagnóze (pacient se doposud s epilepsií neléčil) je nutné přivolat lékaře a nemocného převézt k dalšímu ošetření do nemocnice, pacienti s rozvinutým status epilepticus se směřují urgentně na jednotky intenzivní péče, v krajním případě musí být tito pacienti uvedeni do umělého spánku a dýchací cesty se musí zajistit tracheální intubací