Podpora a obnovení oběhu

Zástavu oběhu můžeme rozdělit na:

• primární, způsobenou poruchou přímo v srdci
• sekundární, je-li zástava důsledkem hypoxie tkání z příčin, jež se srdce primárně nedotýkají

Jako nejčastější příčiny zástavy oběhu uvádějí literární zdroje zejména infarkt myokardu, masivní embolizaci plic, závažné poruchy srdečního rytmu, dušení atp., z úrazů pak především mozkolebeční poranění, hemoragický šok, úraz elektrickým proudem a další.

KPR zahajujeme, jakmile osoba upadne do bezvědomí, je neoslovitelná, nehýbe se a nedýchá normálně..
K náhradě krevního oběhu při jeho náhlé zástavě směřuje nepřímá srdeční masáž („circulation support“, krok C v sekvenci ABC), k jeho obnově pak časná defibrilace (krok D), s použitím ručního zevního defibrilátoru (tento postup patří do rozšířené KPR) nebo automatického zevního defibrilátoru (AED) v rámci základní KPR.

Nepřímá masáž srdce

Mechanismus, jímž se při masáži pokoušíme oběh okysličené krve dočasně nahradit, popř. obnovit, je jednoduchý: stlačováním přední stěny hrudníku, a tím i srdce uloženého za hrudní kostí, vypuzujeme krev ze srdce do tělního oběhu a k životně důležitým orgánům. Důsledkem rytmického stlačování srdce mezi kostí hrudní a obratli hrudní páteře je střídavé zvyšování a snižování nitrohrudního tlaku (hrudní pumpa) a současně přímé stlačování a uvolňování srdce a velkých cévních kmenů (srdeční pumpa) – oba tyto mechanismy přispívají k vzestupu tlakového gradientu a k posunu krve v oběhu. Během stlačení dojde k vypuzení krve z komor ve směru daném chlopením, tj. do plic a do tělního oběhu. Při přerušení tlaku se srdeční oddíly opět plní přitékající krví z periferie.
Masáž srdce nikdy nenahradí spontánní činnost srdce a oběh krve plnohodnotně, literární údaje hovoří jen asi o 25–30 % účinnosti ve srovnání s klidovým minutovým objemem srdečním. Aby byly splněny alespoň minimální požadavky na efektivitu nepřímé srdeční masáže, musí být komprese hrudníku prováděny správně, což znamená:

• ve vhodné poloze: nemocného uložíme vodorovně na tvrdou podložku
• ve správném místě – pro všechny věkové kategorie je jediné místo: střed kosti hrudní (popř. mezi bradavkami pacienta)
• v optimálním rytmu: u dospělého provádíme masáž frekvencí 100 - 120/min s minimalizací přerušení kompresí. U dětí musí být masáž tím rychlejší, čím menší je dítě – u novorozence alespoň 120/min. Poměr času stlačení a uvolnění hrudníku je 1:1
• s dostatečnou intenzitou: stlačení hrudní kosti oproti klidové poloze musí být dostatečně hluboké – u dospělého více než , ale méně než 6 cm, pro děti 2,5 cm, pro novorozence asi 1,5 cm
• nepřetržitě ( komprese by neměly být přerušeny na více než 10 s )

Technika: zaujměte vzpřímenou polohu vedle postiženého a dlaň jedné ruky položte na střed kosti hrudní. Položte dlaň druhé ruky na hřbet ruky spočívající na hrudní kosti a natáhněte nebo propleťte prsty obou rukou vzájemně tak, aby tlak nepůsobil na žebra postiženého. Nevyvíjejte žádný tlak na břicho nebo dolní okraj hrudní kosti. Napjatýma rukama stlačujte hrudní kost tak, abyste ji promáčkli asi 4–5 cm. Aniž byste zvedli ruce, uvolněte tlak a opakujte postup – může být užitečné si hlasitě počítat. Komprese i uvolnění by měly trvat asi stejnou dobu. Jiná je technika u menších dětí, u nichž masírujeme pouze zápěstím jedné ruky, a u zcela malých dětí a novorozenců pak hrudník stlačujeme jen silou dvou prstů (ukazováku a prostředníku), nebo alternativně silou palců obou rukou, přičemž zbývajícími prsty rukou pod zádíčky dítěte zpevňujeme podložku.

Defibrilace pomocí AED

Nejčastější příčinou primární náhlé zástavy krevního oběhu (v 80 %) je závažná porucha srdečního rytmu, tzv. komorová fibrilace, kdy nedochází k účinným kontrakcím, srdce nepřečerpává krev do velkého oběhu a celý organismus trpí nedostatkem kyslíku. Bez léčby dojde záhy k zástavě krevního oběhu (ta vede do 15 sekund k bezvědomí a terminální dechy přetrvávají ještě cca 60–90 sekund) a k náhlé smrti. Příčinou komorové fibrilace může být akutní infarkt myokardu, podchlazení, tonutí, úraz elektrickým proudem aj.

Stahy normálně fungujícího srdečního svalu, umožňující „pumpování“ krve do celého organismu, jsou iniciovány pravidelnými elektrickými impulsy, vycházejícími z přirozeného centra automacie umístěného v pravé síni srdeční (sinoatriální uzel). Tento impuls prochází postupně všemi buňkami v srdci. Normální srdeční rytmus zaznamenaný elektrokardiografem (EKG) má tzv. sinusový průběh – viz obrázek.

Komorová fibrilace (KF) je způsobená chaosem v elektrickém systému srdce. Jde o nepředvídatelné narušení elektrického systému v srdci, nejčastěji jako důsledek předchozího poškození některých buněk např. vrozenou vadou, dlouhodobým přetěžováním organismu apod. Impulsy jsou pak chaotické, srdce se přestane stahovat, „pumpování“ krve se zastaví, a tím i krevní oběh. Tato porucha může postihnout kohokoliv, kdykoliv a na jakémkoliv místě. Ačkoliv její riziko stoupá s věkem, až 40 % obětí je mezi 25 a 40 rokem věku. V České republice zemře na následky této poruchy srdečního rytmu přes 10 000 lidí.

Nejúčinnější a prakticky jedinou možností léčby komorové fibrilace (společně s celým řetězcem KPR) je elektrická defibrilace za použití defibrilátoru, event. automatického zevního defibrilátoru.

Defibrilace je charakterizována jako průchod stejnosměrného elektrického proudu o vysokém napětí (1,5–3 kV) srdečním svalem, schopný depolarizovat tento sval a obnovit jeho normální koordinovanou elektrickou aktivitu. Při průchodu elektrického proudu srdcem dojde k depolarizaci všech buněk ve svalu (tj. jejich vybití – zbavení vlastní elektrické aktivity), a to umožní přirozenému centru automacie opět převzít kontrolu. Vzhledem k vývoji situace v srdci po zástavě je tento úkon nejúčinnější v prvních minutách po vzniku komorové fibrilace. Pravděpodobnost úspěšné defibrilace a následného přežití klesá výrazně s časem a schopnost včasné defibrilace je jedním z nejdůležitějších faktorů v předpokladu přežití náhlé srdeční zástavy. Úspěch závisí na rychlosti defibrilace – naděje na úspěšnou defibrilaci klesá každou minutu trvání KF, během níž se zvyšuje pravděpodobnosti úmrtí o 7–10 %, v důsledku vyčerpání energie buněk myokardu. Tento proces může být zpomalen, ale ne zastaven prováděním základní KPR, která by měla být zahájena neprodleně. Pokud je defibrilace provedena do tří minut, výrazně se zvyšuje míra přežití (75 %).

Použití AED je vyhrazeno jen pro osoby proškolené v jeho užití. Ve standardním provedení je vhodný pro dospělé pacienty a děti starší 8 roků, pro mladší děti je třeba dětských elektrod. Použití AED není doporučeno pro děti mladší jednoho roku.

Postup při použití AED:

1.	ujistit se, že pacient i zachránci jsou v bezpečí
2.	pokud pacient neodpovídá a nedýchá a je dostupný AED, pošlete někoho pro něj a zavolejte 155
3.	zahajte laickou KPR (30:2)
4.	AED je dostupný zapněte přístroj a nalepte elektrody pokud je více než jeden zachránce, stále provádíme KPR řídíme se hlasovými, event. vizuálními příkazy zajistíme, aby se nikdo nedotýkal pacienta během analýzy rytmu
5.	a) V případě, že je indikovaný výboj ujistěte se, že se nikdo pacienta nedotýká proveďte výboj pokračujte dle hlasových, event. vizuálních příkazů
5.	b) V případě, že výboj není indikovaný okamžitě pokračujte v KPR (30:2) řiďte se hlasovými, event. vizuálními příkazy
6.	Řiďte se příkazy AED přístroje, dokud: nepřijede kvalifikovaná pomoc pacient nezačne normálně dýchat nejste zcela vyčerpaní

Video: komorová fibrilace

Kardiopulmonální resuscitace 2015

Základní univerzální schéma pro zdravotníky a školené zachránce