Vytisknout Vytisknout vybrané kapitoly Předchozí kapitola Další kapitola

Úvod

Úvod

Kardiopulmonální resuscitace (KPR) je soubor postupů k docílení co nejrychlejší obnovy dostatečného spontánního oběhu okysličené krve v organismu při jeho zástavě. Snahou je v maximální možné míře zabránit rozvoji škod vznikajících v důsledku orgánové hypoxie, nebo tyto škody alespoň minimalizovat.
Během KPR podporujeme či nahrazujeme základní životní funkce – dýchání a oběh, a tím druhotně i vědomí.
Neodkladnost kardiopulmonální resuscitace je dána faktem, že selhání jedné základní životní funkce je v rychlém sledu následováno poruchou funkcí zbývajících a sebemenší prodleva při hodnocení stavu a uplatnění resuscitačních postupů nebo přerušení resuscitace předurčuje celou záchrannou akci k neúspěchu.
KPR dělíme na základní a rozšířenou.

Základní kardiopulmonální resuscitace

Cílem je co nejrychlejší okysličení životně důležitých orgánů (především mozku a srdce), postižených bezprostředně po vzniku náhlé zástavy oběhu nebo dýchání, kteroukoli přítomnou osobou, a to bez složitých pomůcek, léků či jiného zdravotnického vybavení, vyjma protektivních pomůcek, které chrání zachránce – nikoliv tedy definitivní vyřešení situace. 

Použití automatického zevního defibrilátoru (AED), se zabudovaným software s akustickou a vizuální nápovědou osobou, která je proškolena v jeho použití, náleží k základní KPR jako nelékařský výkon. 
Kvalita a včasnost základní KPR vytvářejí rozhodující podmínky pro úspěch dalšího navazujícího článku záchranného řetězce – rozšířené neodkladné resuscitace.
Jednotlivými fázemi základní KPR jsou:

  • A (airway) – zajištění dýchacích cest
  • B (breathing) – umělé dýchání z plic do plic
  • C (circulation) – nepřímá srdeční masáž
  • D (defibrilation) – defibrilace pomocí AED

Rozšířená kardiopulmonální resuscitace

Navazuje bezprostředně na základní KPR a jejím cílem je především obnovení spontánní srdeční činnosti a krevního oběhu. Provádí ji zpravidla odborný zdravotnický pracovník, v našich podmínkách nejčastěji lékař, který má možnost použít nejrůznější pomůcky, nástroje, přístroje a léky.
Za součásti rozšířené KPR jsou zejména považovány:

  • D (defibrilation) – elektrická defibrilace (včetně automatické) nejčastěji při zjištěné fibrilaci komor
  • E (EKG) – monitorace elektrické aktivity myokardu
  • F (fluids and drugs) – aplikace vhodných léků a infúzních přípravků