Vytisknout Vytisknout vybrané kapitoly Předchozí kapitola Další kapitola

Dlouhý a krátký oblouk

V dnešní době máme několik technik jakými je možno lyžovat. Většina základních technik však vychází ze závodního oblouku, který je nejvhodnější pro ideální vyjetí oblouku. Často se pak objevuje výraz carving, což je ideálně vyjetý řezaný oblouk z minimálním smýkáním. Záleží ovšem na sklonu svahu, délce oblouku a vykrojení lyží.
Délku jednotlivých oblouků můžeme rozdělit takto: krátký do 10m, střední do 20m, a dlouhý nad 20m.

Popis pohybu: Základem pro dlouhý, střední nebo krátký oblouk je jízda v paralelním postavení. Při přechodu mezi oblouky je uvolněn tlak a těžiště je rozloženo rovnoměrně na obě lyže, tělo směřuje do středu následujícího oblouku. Při další fázi oblouku a správného zatížení lyží je důležité postavení těla. A to při největším tlaku na lyže je většina těžiště na vnější lyži a tělo směřuje ze svahu a spíše ven z oblouku (základní sjezdový postoj). Lyže jsou neustále v paralelním postavení na šíři ramen. Hole zapichujeme převážně v krátkých obloucích nebo pak při jízdě na prudších svazích.

Cíl: Cílem jízdy v oblouku je bezpečné ovládání lyží, zvládnutí jízdy na jakémkoliv sklonu svahu, při jakýchkoliv sněhových podmínkách a bezpečné přechody do různých rychlostí.