Tlakové výše - anticyklóny
Tlaková výše neboli anticyklóna je tlakový útvar, v jehož středu registrujeme vyšší tlak než v okolí.
Vzduch v ní proudí při zemi po směru hodinových ručiček, ve vertikálním měřítku zaznamenáváme sestupné (subsidenční) pohyby řádově cm/s. A to je jedním z důvodů, proč se v souvislosti s nimi objevuje málo oblačnosti (při sestupných pohybech se vzduch vysušuje a oblačnost rozpouští). Opět zjednodušeně řečeno: počasí v tlakových výších bývá stabilní, v létě se může na jejich předních stranách tvořit kupovitá oblačnost a někdy i bouřky, naopak v zimě bývá jasno, v nížinách se ale může radiačním ochlazováním vytvořit radiační inverze a následně pak i nízká inverzní oblačnost. Ani anticyklóny nemají pravidelný tvar – výběžky vysokého tlaku vzduchu označujeme jako hřebeny (izobarické plochy jsou vyduté a připomínají horské hřebeny).
ZAKŘIVENÍ IZOBAR A PŘEDPOVĚĎ POČASÍ
Jsou-li izobary výrazně cyklonálně zakřivené, je počasí proměnlivé a podobá se počasí v cyklóně samotné.Jsou-li izobary výrazně anticyklonálně zakřivené, je počasí stabilnější a podobá se počasí v anticyklóně.
VÝŠKOVÉ TLAKOVÉ NÍŽE
I přesto, že je při zemi vysoký tlak, může se vyskytovat hodně oblačnosti a srážek. Důvodem bývají výškové tlakové níže, jejichž středy mohou ležet přímo nad středy tlakových výší. Díky tomu dochází ke změně směru a rychlosti větru s výškou a následné tvorbě oblačnosti a srážek.Stabilní počasí přinášejí jen tlakové útvary, které jsou zřetelné i ve vyšších vrstvách atmosféry (na výškových povětrnostních mapách).