Dohlednost

Dohlednost je definována jako vzdálenost (v metrech nebo kilometrech), na kterou jsme schopni rozeznat předměty v našem okolí.

2.7.1. Příčiny snížení dohlednosti

Dohlednost je ovlivněna čistotou vzduchu, zhoršují ji příměsi přirozeného původu – tj. voda v pevném, kapalném i plynném skupenství nebo prach a příměsi nepřirozeného původu – tj. prachové částice v průmyslových oblastech.
Voda v plynném skupenství – tedy vodní pára zhoršuje dohlednost jen minimálně, její množství rozhoduje o tom, bude-li dohlednost například 20 nebo 50 km.
Voda v kapalném skupenství – například mlha (vodní kapičky rozptýlené ve vzduchu snižující dohlednost pod 1 km) či déšť mohou dohlednost ovlivnit výrazně více. Při teplotách pod nulou vodní kapičky tvořící mlhu mrznou – vzniká tzv. mrznoucí mlha.
Nejrychlejší snížení dohlednosti přináší jednak silná či velmi silná mlha nebo sněhová přeháňka, sněžení či zvířený sníh – dohlednost je často pod 50 m.
Je-li dohlednost snížena na 1 až 10 km vlivem vodních kapiček (podobně jako u mlhy), hovoříme o kouřmu (= řídké mlze).
Je-li dohlednost podobně malá a důvodem je přítomnost mikroskopických pevných částic (například prachu), hovoří se o tzv. zákalu.

2.7.2. Měření dohlednosti

Dohlednost se na meteorologických stanicích určuje odhadem – zjišťuje se, zda-li jsou rozeznatelné předměty v určitých známých vzdálenostech. Pro přesné zjištění dohlednosti například na letištích se využívá nefelometrů.

2.7.3. Dohlednost v horských oblastech

Snížená dohlednost komplikuje především orientace v horském terénu. Může být zhoršena v intenzivním sněžení či sněhové přeháňce, stejně jako v mlze. Radiační mlhy se na horách prakticky nevyskytují, naopak často se můžeme setkat se svahovou (orografickou) mlhou, stratem z mlhy a nebo orografickým stratem.
Svahová = orografická mlha

vzniká při výstupu vlhkého vzduchu po svazích při minimálním proudění vzduchu, tvoří se na úbočích hor a je obvykle plošně rozsáhlá.

Stratus z mlhy

vzniká při zániku mlhy, která se rozpouští ze stran a ze spodu a tak se může v určitém okamžiku vzdálit od země a tvořit tak jakousi pokličku nad zemí, která brání slunečnímu svitu. Jeho rozpouštění urychluje podobně jako u mlhy zrychlení proudění vzduchu.

Orografický stratus

se tvoří při silnějším větru, kdy vlhký vzduch vystupuje do hladiny kondenzace a je unášen přes vrchol, za nímž se při sestupu ihned rozpouští. Zdánlivě tak stojí stále na stejném místě. Typický je pro Everest, Matterhorn a někdy i Milešovku. Není-li u země dost vlhkosti, aby došlo ke kondenzaci, tvoří se oblaky až ve vyšších vrstvách – viz vlnové proudění za překážkou.