Vítejte v on-line učebnici Horské služby ČR » Odborná část » Topografie a orientace » Orientace

Orientace

Orientace je schopnost vyznat se v neznámém terénu. V praxi to znamená určení světových stran, určení pochodové osy (azimutu) a při použití mapy určení vlastního stanoviště, cíle naší cesty a dále ztotožnění všech tvarů a předmětů v terénu s jejich obrazem na mapě a naopak.

Světové strany a jejich určování

Základní světové strany jsou (v pravotočivém směru) sever, východ, jih a západ. V daném bodě vytvářejí pravoúhlý kříž (větrnou růžici). Základní světové strany spolu svírají pravý úhel, neboli jsou k sobě kolmé. Dále se rozdělují po 45° na severovýchod (SV), jihovýchod (JV), jihozápad (JZ) a severozápad (SZ) a ještě po 22,5° obdobně na severoseverovýchod (SSV), východoseverovýchod (VSV), východojihovýchod (VJV), jihojihovýchod (JJV), jihojihozápad (JJZ), západojihozápad (ZJZ), západoseverozápad (ZSZ) a severoseverozápad (SSZ).

Určování světových stran bez umělých pomůcek

podle Slunce: Slunce je vždy v 6.00 na východě, ve 12.00 na jihu o v 18.00 na západě. Znamená to, že Slunce za jednu hodinu postoupí o 15°,
pomocí Slunce a hodinek: malou ručičku správně jdoucích hodinek natočíme směrem ke Slunci a rozpůlíme úhel mezi ní o dvanáctkou. Půlicí čára směřuje na jih. Hodinky nutno držet v ruce vodorovně. Při určování světových stran podle Slunce je třeba vycházet ze středoevropského času a nikoli z tzv. letního času, který se nyní v letním období v našem státě používá;
podle Polárky: Polárka (Severka) je výrazná hvězda severní oblohy, která nám udává severní (astronomický) směr. Zdánlivě si zachovává stejnou polohu a ostatní hvězdy a souhvězdí se kolem ní otáčejí. Tento jev je vyvolán otáčením zeměkoule. Polárku najdeme podle výrazného souhvězdí Velkého vozu. Spojnice „zadních kol“ přibližně 5x prodloužená určuje Polárku, která je zároveň první hvězdou „oje“ Malého vozu;
podle přírodních úkazů: zde je nutno postupovat obezřetně a s určitou rezervou, např. v horských oblastech mají stromy vlivem převládajících severozápadních větrů na SZ straně větve olámány a vrcholek stromu se zbylými větvemi otočen k jihovýchodu. Pařezy mají na jižní straně silnější letokruhy. Je-li u stromu, pařezu nebo balvanu mraveniště, je vždy na jeho vnitřní straně. Včelíny jsou otočeny směrem k jihu. V zimě a zvláště na jaře odtává sníh rychleji na jižních svazích. Všechny tyto úkazy mohou mít odchylky podle místních podmínek. Proto je třeba při určování světových stran brát v úvahu vždy více ukazatelů a vzájemně je porovnat. Vždy se však jedná o přibližný směr.

Určování světových stran podle kompasu a buzoly

Kompasy a buzoly jsou přístroje, které využívají zemského magnetického pole k určování světových stran. Většinou pracují na principu magnetické střelky zavěšené na ocelovém hrotu. Zakalený konec střelky směřuje při jejím uvolnění vždy k severu.

Kompas – je nejjednodušší přístroj k určování světových stran. Je to vlastně zasklená krabička s pevně vyznačenou stupnicí nebo růžicí. Uvnitř je uložena střelka.

Použití kompasu: k určení světových stran a k orientaci mapy.

Buzola – je dokonalejší přístroj, který má proti kompasu navíc otočnou stupnici a zaměřovací zařízení k vytyčování směru na mapě a v terénu. Toto vylepšení činí z buzoly ruční úhloměrný přístroj, se kterým lze měřit úhly s přesností až 2°.

Použití buzoly:

stejné jako u kompasu,
k přenášení směrů z mapy do terénu,
k přenášení směru z terénu do mapy,
k měření vodorovných úhlů, které udávají hodnotu magnetických azimutů.

Buzol je mnoho druhů. Výborný je jednoduchý a spolehlivý přístroj značky „Sport“, který je uzpůsoben k rychlé a přesné práci.

Určování světových stran pomocí buzoly (kompasu)

Buzolu přidržíme ve vodorovné poloze a střelka se sama zakaleným koncem otočí k severu. Postavíme-li se k němu čelem, máme kolmo k pravé ruce východ, po levé západ a za sebou jih. S buzolou nelze pracovat ve vzdálenosti bližší než 100 m od vedení vysokého napětí, stejně tak za bouřky a v blízkosti silných elektromotorů, magnetů apod.

Azimut – pochodový úhel

Azimut je vodorovný úhel mezi severem a směrem pochodu. Vyjadřuje se ve stupních ve směru pohybu hodinových ručiček. Jeho použití je výhodné při snížené viditelnosti nebo při postupu terénem bez použití cest.