Směrnice o vedení záchranných akcí

Podpořeno z Programu švýcarsko-české spolupráce

Supported by a grant from Switzerland through the Swiss Contribution to the enlarged European Union

Článek 1.

Úvod

Tento pokyn byl vypracován pro zrychlení a zkvalitnění rozhodovacího procesu při záchraně osob v horském prostředí. Slouží pro všechny členy HS podílející se na vykonávání samotného zásahu.

Článek 2.

Příjem tísňové výzvy

I. Přijetí výzvy

Při přijetí tísňové výzvy jakoukoli formou musí příjemce jednoznačně určit, jestli se jedná o:

a)zásah v horské oblasti příslušející HS
b)zásah příslušející jiné složce IZS
c)žádost o nasazení HS mimo horské oblasti v rámci IZS

II. Zpracování a vyhodnocení informací

a) Jedná-li se o zásah v horském prostředí, příjemce zjistí:

1. místo nebo lokalitu, kde je potřeba vykonat zásah
2. informace o volajícím:
   
   1. 2.1. jéno a příjmení
   2. 2.2. telefonní číslo
   3. 2.3. místo odkud volá
   4. 2.4. trvalé bydliště
   5. 2.5. místo ubytování v horské oblasti
3. informace o postiženém
   
   1. 3.1. jméno a příjmení
   2. 3.2. aktuální stav postiženého
   3. 3.3. druh zranění
   4. 3.4. mechanismus úrazu
   5. 3.5. věk
   6. 3.6. státní příslušnost
   7. 3.7. trvalé bydliště
   8. 3.8. místo ubytování v horské oblasti
4. informace související s požadavkem na zásah
   
   1. 4.1. přesné určení a popis místa
5. další informace
   
   1. 5.1. aktuální počasí
   2. 5.2. možnosti transportu

Na základě získaných informací příjemce určí:

druh zásahu:

• pohřešování
• zbloudění
• uvíznutí
• náhlá porucha zdraví, ohrožení života nemocí nebo úrazem
• lavinová nehoda
• smrtelná nehoda

Místo zásahu:

• pozemní komunikace u měst a obcí
• lesní cesty
• turistické a cyklistické trasy
• chodecký terén mimo turistické trasy
• lehko přístupný terén
• těžko přístupný terén

b) Jedná-li se o zásah příslušející jiné složce IZS, příjemce předá veškeré získané údaje příslušné složce:

• Záchranná zdravotnická služba 155
• Policie ČR 158
• HZS 150
• Tísňová linka IZS 112
• jiné – dle požadavků a potřeb

c) Jedná-li se o žádost nasazení HS mimo horské oblasti v rámci IZS, příjemce:

1. je-li výzva přijata z tísňové linky 112, začne organizovat záchrannou, pátrací nebo jinou akci podle pokynů náčelníka oblasti
2. je-li výzva přijata přímo od základní složky IZS, informuje náčelníka oblasti, který po konzultaci s vedoucím žádající složky rozhodne o opodstatnění a vydá pokyn na vykonání zásahu s určením rozsahu nasazení
3. je-li výzva přijata od státní zprávy (krizový štáb, krajský úřad), informuje náčelníka oblasti a postupuje dle jeho pokynů

Článek 3.

Postupy dle druhu zásahu

I. Přijetí výzvy

1. dispečer či službukonající pracovník, pracovník přijme tísňovou výzvu
2. určí příslušnost tísňové výzvy podle článku 2., ods. I.
3. informace odevzdá příslušné složce nebo zodpovědnému pracovníkovi na středisku
4. zapíše do knihy služeb záznam o přijetí výzvy

II. Pohřešování

Povinnost dispečera, službukonajícího pracovníka

1. kromě údajů uvedených v článku 3. ods. I. dává důraz na získání co nejvíce informací o pohřešovaném

• 1.1. čas a místo odchodu
• 1.2. popis trasy – případné její změny
• 1.3. místo posledního pohybu
• 1.4. popis postavy
• 1.5. oblečení
• 1.6. co měl u sebe
• 1.7. odborná horská způsobilost (nováček nebo zkušený horolezec, turista)
• 1.8. schopnost orientace v terénu, znalost terénu
• 1.9. jiné informace

2. nahlásí pohřešování na příslušné operační středisko Policie ČR, v případě potřeby koordinuje součinnost se složkami Policie ČR, a požádá o oficiálně o pomoc, spolupráci, vyžádání, faxem, emailem nebo telefonicky s naším ověřením, s kým od policie bylo komunikováno, jmenovitě a v kolik hodin.

3. obvolá horské chaty, restaurace, ubytovací zařízení v předpokládaném směru pohybu pohřešovaného, místo přechodného pobytu a vyzve všechny oslovené k okamžitému oznámení jakékoliv nové skutečnosti o pohřešovaném

4. podle závažnosti nahlášené situace, případně po uplynutí přiměřené doby (max. …hod.) od nahlášení pohřešování nebo plánu návratu, službukonající začne organizovat záchrannou akci

• 4.1. svolá záchranáře podle poplachového plánu
• 4.2. kontaktuje psovoda a dle potřeby na vyžádání oblastního náčelníka je psovod nasazen do akce
• 4.3. určí vedoucího zásahu pokud to není řešeno rozpisem služeb a dá pokyn k zahájení akce

5. o nalezení pohřešovaného informuje OS Policie ČR a všechny, kteří byli v pohotovosti nebo zapojeni do akce

Povinnosti vedoucího zásahu

1. rozdělí záchranáře do skupin
2. přidělí záchranářům lokalitu pátrání v terénu a určí způsob transportu záchranářů
3. v případě neúspěchu opakuje rekognoskaci v terénu a rozšiřuje okruh pátrání předpokládaného pohybu pohřešovaného
4. pokud se pohřešovaný nenajde, předá veškeré informace oblastnímu náčelníkovi, který určí další postup
5. pokud se pohřešovaný najde, zhodnotí jeho stav a určí další postup transportu
6. po skončení transportu sepíše s pohřešovaným protokol o akci. Následně ho propustí nebo ho odevzdá zaměstnancům zdravotnického zařízení nebo rodinným příslušníkům.

III. Zbloudění

Povinnost službukonajícího zaměstnance, dispečera

1. kromě údajů uvedených v článku 3. ods. I. dává důraz na získání co nejvíce informací o popisu místa, kde se postižený nachází, jednoznačné určení posledního známého místa a následný směr pohybu
2. v případě potřeby z důvodů získání nebo ověření posledního místa pohybu a určení směru obvolá horské chaty, ubytovací zařízení, restaurace apod.
3. na základě získaných poznatků jednoznačně rozhodne jestli:
   1. 3.1. postižený bude postupovat dál samostatně na základě konzultace a pokynů zaměstnance
   2. 3.2. postižený zůstane na místě a zaměstnanec bude postupovat jako při pohřešování nebo uvíznutí dle druhu terénu
4. pokud jednoznačně nelze zhodnotit situaci, požádá, aby postižený zůstal na místě a postupuje jako při pohřešování nebo uvíznutí dle druhu terénu

IV. Uvíznutí

Povinnost službukonajícího zaměstnance, dispečera

1. kromě údajů uvedených v článku 3. ods. I. dává důraz na získání co nejvíce informací o popisu místa, kde se postižený nachází, a o stavu postiženého
2. svolá záchranáře, určí vedoucího zásahu a dá pokyn k zahájení akce

Povinnosti vedoucího zásahu

1. 1. určí způsob transportu záchranářů
2. 2. určí způsob transportu postiženého a nahlásí to na dispečink

V. Náhlá porucha zdraví, ohrožení života nemocí nebo úrazem

Povinnost službukonajícího zaměstnance, dispečera

1. kromě údajů uvedených v článku 3. ods. I. dává důraz na získání co nejvíce informací o zdravotním stavu postiženého, mechanismu úrazu a povětrnostních podmínkách
2. v případě potřeby poskytne informace jak poskytnout první pomoc a požádá svědky, účastníky nehody nebo přítomné, aby zůstali u postiženého do příchodu záchranářů
3. určí vedoucího zásahu a dá pokyn k zahájení akce

Povinnosti vedoucího zásahu

1. určí způsob transportu záchranářů
2. po příchodu k postiženému a ošetření určí způsob transportu
3. určí způsob transportu postiženého a nahlásí to na dispečink
4. po celou dobu transportu sleduje zdravotní stav postiženého
5. po skončení transportu ho odevzdá zaměstnancům zdravotnického zařízení nebo rodinným příslušníkům

VI. Lavinová nehoda

1. Ohlášení nehody – získání všech dostupných informací
1. 1.1. místo nehody
2. 1.2. počet zasypaných
3. 1.3. počet ostatních – svědků
4. 1.4. čas nehody
5. 1.5. velikost laviny
6. 1.6. vybavenost zasypaných lavinovými přístroji
2. Poučení svědků o dalším postupu
   1. 2.1. posouzení dalšího nebezpečí
   2. 2.2. označení místa, kde byli postižení naposled viděni
   3. 2.3. označení místa stržení
   4. 2.4. pozor na případné znečištění dalšími pachy
   5. 2.5. hledání postižených (kamarádská pomoc)
      1. - vyhledávačem
      2. - sondou
      3. - zrakem, sluchem
3. Zajištění psovodů a jejich transportu na místo nehody
   1. 3.1. kontaktování psovodů dle pohotovostního plánu
   2. 3.2. stručné popsání situace
   3. 3.3. domluvení způsobu nejrychlejšího transportu
   4. 3.4. domluva na přípravě výbavy dle požadavků psovoda
   5. 3.5. zajištění dopravy psovoda na místo nehody
   6. - vrtulník – dle aktuálního počasí na místě a na hřebenech
      1. 155 domluva na místě pro vyzvednutí psovodů místo neštěstí – možnosti přistání nebo slanění
      2. hasiči – oznámení operačnímu důstojníkovi 112 – vyžádání vrtulníku policie nebo armáda
      3. pozemní technika – skútr, rolba, vozidlo
      4. pěšky – zajištění podpůrného družstva (šlapání stopy, transport potřebného materiálu)
4. Poplach oblasti
   1. 4.1. oznámení – lavinová prevence
   2. 4.2. náčelník oblasti
   3. 4.3. lékaři okrsků dle poplachových plánů
   4. 4.4. 155 v případě neletového počasí
   5. 4.5. poplach příslušných okrsků dle poplachového plánu
   6. 4.6. 158 oznámení na Policii ČR
5. Příprava potřebného materiálu pro lavinovou akci
   1. 5.1. lavinový materiál – lavinové přístroje pro zachránce,lopaty, sondy včetně rezervy, praporky
   2. 5.2. lékařský materiál – zateplovací balíčky, vakuové matrace + deky, krční límce, stan
   3. 5.3. transportní prostředky – saně, akie (dle potřeby), jistící materiál (dle potřeby)
   4. 5.4. další materiál – vysílačky, světla, občerstvení
6. Rozdělení záchranných družstev + doprava na místo nehody
   1. 6.1. určení vedoucích družstev
   2. 6.2. předání postupu pro vedoucího družstva
   3. 6.3. vytvoření jmenného seznamu družstev (vedoucí družstva ho má s sebou)
   4. 6.4. předání pokynů vedoucím družstev
   5. 6.5. určení co nejrychlejší dopravy jednotlivých družstev na místo nehody
7. Zabezpečení transportu postižených a předání do lékařské péče
8. Zabezpečení transportu záchranářů zpět

VII. Smrtelná nehoda

Povinnost službukonajícího zaměstnance, dispečera

1. 1.kromě údajů uvedených v článku 3. ods. I. dává důraz na získání co nejvíce informací o skutečném stavu postiženého, mechanismu úrazu a o povětrnostních podmínkách
2. 2.v případě potřeby, pokud není smrt jednoznačně indikovaná, poskytne informace jak poskytnout první pomoc a požádá svědky, účastníky nehody nebo přítomné, aby zůstali při postihnutém do příchodu záchranářů
3. 3.jak není smrt jednoznačně indikovaná, postupuje podle odstavce V.
4. 4.v opačném případě informuje Policii ČR a dohodne další postup

Článek 4.

Použití vrtulníku

Stanovení způsobů vyžadování vrtulníků pro činnost Horské služby

a) Vyžadování vrtulníku LZS (Letecké záchranné služby)

LZS provozují jak státní provozovatelé (Policie ČR a AČR) tak soukromí provozovatelé.

Důvody vyžádání:

• zabezpečení přepravy vážně zraněných či nemocných osob
• zabezpečení dopravy lékaře v případě časové nouze nebo do nepřístupných míst

Kdo vyžaduje:

- člen HS, který při své činnosti nasazení vrtulníku potřebuje

Způsob vyžadování:

• vždy přes příslušné územní středisko záchranné služby, většinou číslo 155 případně jiné přímé číslo, které je na dispečinku monitorováno či radiové spojení
• zároveň předání informace dispečerovi oblasti

b) Vyžadování vrtulníku pro technické nasazení

Vrtulníky pro technické nasazení poskytuje Policie ČR a AČR pouze na vyžádání Hasičského záchranného sboru (HZS).

Důvody vyžádání:

• zabezpečení přepravy záchranářů na místo zásahu
• transport z nepřístupného terénu
• monitorovací let
• přeprava osob nebo materiálu z ohrožených míst
• záchrana osoby v terénu, kdy je nebezpečí z prodlení (újma na zdraví nebo zmrznutí)

Kdo vyžaduje:

• člen HS, který při své činnosti nasazení vrtulníku potřebuje prostřednictvím dispečera nebo náčelníka oblasti

Způsob vyžadování:

• vždy přes příslušný OPIS HZS kraje nebo přímo OPIS GŘ-HZS
• pro rychlou aktivaci vrtulníku se použije tento text telefonické zprávy:
  • Zde pobočka Horské služby ČR se sídlem ………………….., jméno, příjmení …………………. Žádám okamžitý vzlet vrtulníku typ (Bell 412, BO-105, EC-135, W3A-Sokol, Mi-17) za účelem …………… …………… (viz činnosti podle článku 2) v místě mimořádné události …………………………… Místo přistání vrtulníku …………………, počet osob na palubě ……, hmotnost nákladu ………………………

Poznámka:
Hledačku pojmenovat jako záchranu osoby v terénu, když je nebezpečí z prodlení (újma na zdraví, nebo zmrznutí), protože pátrání po pohřešovaných má v kompetenci policie a hledat začínají až po 24 hodinách. Proto NIKDY NEUVÁDĚT, ŽE SE JEDNÁ O PÁTRACÍ AKCI.

Článek 5.

Zásady komunikace při přijímání a odevzdávání tísňového volání

• představení: „Horská služba, oblast, jméno, prosím“, vyvarovat se výrazům typu „dobrý den“, které by mohly vzhledem k situaci, v které se nachází volající osoba vyvolat negativní reakci stěžující další komunikaci
• nepoužívat familiární komunikaci (ani v komunikaci mezi záchranáři), komunikujeme slušně, bez emocí, nekřičíme
• při komunikaci s „osobou v nouzi“ zohledňovat její psychický stav
• komunikace s „osobou v nouzi“ cestou komunikačních prostředků vyžaduje od operátora jistotu, flexibilnost a variabilnost
• usměrňovat komunikaci s „osobou v nouzi“ (aby nedošlo k emotivnímu přerušení komunikace ze strany „osoby v nouzi“ za účelem získání co nejvíce potřebných informací v co nejkratším čase)
• otázky se snažit formulovat tak, aby „osoba v nouzi“ na ně mohla odpovídat ANO/NE, respektive aby odpovědi byly co nejstručnější a nejjasnější
• předávané informace mezi záchranáři, ostatními složkami IZS musí být přesné, věcné, jasné, vzájemně doplněné o osobní zkušenosti a vědomosti k dané žádosti o pomoc

Článek 6.

Všeobecné povinnosti vedoucího zásahu

1. udělá brifing a jednoznačně určí postup při zásahu, materiální vybavení, rozdělení záchranářů atd.
2. zkontroluje radiospojení, určí , rozdělí a zkontroluje materiální vybavení na zásah
3. je zodpovědný za zásah v terénu
4. je zodpovědný za koordinaci a součinnost všech nasazených záchranných složek
5. vede zásah tak, aby se postiženým dostalo maximálně možné, odborné ošetření a rychlý, bezpečný a pohodlný transport
6. nahlásí příchod k postiženému na dispečink
7. zkontroluje stav a úplnost vráceného záchranného materiálu a jeho uskladnění
8. zhodnotí průběh zásahu a ukončí ho
9. vypíše protokol o akci
10. pokud se jedná o zásah mimo působnost HS v rámci IZS je přímo podřízen vedoucímu té záchranné složky, která daný zásah organizuje a řídí

Článek 7.

Všeobecné povinnosti záchranářů

• všichni záchranáři jsou během výkonu akce podřízeni vedoucímu zásahu
• záchranáři jsou zodpovědni za jimi provedenou činnost a dodržení příkazů
• pokud se jedná o zásah mimo působnost HS v rámci IZS, jsou záchranáři podřízeni prostřednictvím vedoucího zásahu vedoucímu té záchranné složky, která daný zásah organizuje a řídí

Příloha č.1
Postup využívání mobilních operátorů při záchranné akci (pátrací)

Provádí náčelník oblasti, v nepřítomnosti dispečer oblasti

1. 1. zjisti mobilní číslo telefonu a operátora
2. 2. zjisti zda telefon:
   1. a. vyzvání:
      1. I. hovor je přijat, následuje domluva
      2. II. hovor není přijat
         1. 1.zašleme na toto číslo SMS ve tvaru: Hledá vás Policie a Horská služba, ozvěte se na linku 158 nebo 112.
         2. 2.kontaktujeme KOPIS HZS daného kraje a požádáme o zjištění
            1. a.kdy byl uskutečněn poslední hovor z daného čísla
            2. b.která buňka odeslala SMS na telefonní číslo
            3. - v případě operátora O2, je zpracovaná směrnice mezi HZS a O2, která řeší tyto situace. S ostatními operátory jsou obdobné směrnice v přípravě (nutno počítat s delší dobou vyhledání čísla)
   2. b.nevyzvání:
3. I. postup je stejný jako v případě, že volaný hovor nepřijímá

Předpokládaný výstup informací:

• kdy a kam byl uskutečněn poslední hovor
• z které buňky byla odeslána SMS zpráva – s kterou buňkou naposledy telefonní přístroj komunikoval
• typ telefonního přístroje

Omezení

Lokalizace mobilního telefonu závisí mimo jiné na hustotě a rozmístění spojovacích buněk. V horských oblastech může být případná lokalizace velmi nepřesná a spíše orientační.