Vytisknout Vytisknout vybrané kapitoly Předchozí kapitola Další kapitola

Zásady nasazení psa

5. Zásady nasazení psa

Každý zasypaný nebo ztracený člověk je v nebezpečí života, je třeba ho co nejrychleji nalézt, vyhrabat, zachránit. K urychlení této záchrany nám může velice dobře posloužit nasazení lavinového a pátracího psa. Zajištění psovodů a jejich transportu na místo nehody je řešen v kapitole Organizace záchranných prací.

  • Transport do místa určení
    Je důležité, aby se pes a psovod dostali co nejdříve na místo určení s co nejmenším vypětím sil, a aby byl dobře rozpoznán hledací prostor. Pokud je letové počasí, je ideální přesun vrtulníkem. Při nepříznivém počasí je třeba využít jiných transportních prostředků – auta, lanovky, skútry, rolby a další dle možností.
  • Hledací prostor
    Prostor, který je třeba prohledat, nazýváme hledací prostor. Pokud je příliš veliký, rozdělíme si ho na primární a sekundární. Primární prostor je takový, kde je větší pravděpodobnost nálezu, prohledáváme jej nejdříve. V sekundárním prostoru je pravděpodobnost nálezu menší, prohledáváme jej později. Pokud je tento prostor příliš velký, rozdělíme ho na pruhy šířky cca 50 m, které se částečně překrývají.
  • Místo nasazení
    Pes je nasazován několik metrů před vlastním hledacím prostorem, protože hledaná osoba se může nacházet na okraji prohledávaného území. Pak by se mohlo velice lehce stát, že pes přeběhne pach, který je unášen větrem mimo prostor nebo dolů. Při následném hledání je třeba částečně překrýt již prohledaný prostor.
  • Vítr
    Vítr je při nasazování psa velice důležitý. Pachy mohou být odnášeny podle síly větru na velkou vzdálenost ve směru větru. Proto by měl být pes dle možností nasazován proti větru. Je třeba brát v úvahu proměnlivý vítr a možnosti změny jeho směru v hloubeních, podél skal, v průsecích atd. Nezbytný pohyb záchranářů a dalších osob je třeba provádět šetrně, nejlépe na závětrné straně, aby co nejméně ovlivnil práci psa.
  • Práce psa
    Pes musí pracovat samostatně. Psovod psa pozoruje, nechává ho revírovat. V méně přehledných podmínkách může psovod psa usměrňovat. Není třeba psa rušit zbytečnými příkazy, pouze ho povzbuzovat a usměrňovat. Psovod se plně soustředí na práci psa.
  • Označení
    Jestliže pes cítí, případně najde něco neobvyklého, je třeba, aby na to upozornil psovoda. Tomu říkáme označení. Každý pes má jinou povahu, jiný způsob chování. Z toho vyplývá, že i způsob označování se u jednotlivých psů liší. Je třeba, aby psovod bezpečně znal způsob označování svého psa. Pes označuje obvykle štěkáním, hrabáním, štěkáním a hrabáním, zalehnutím, předmětem, bez předmětu. Je třeba vnímat i změnu chování psa. Při nepřesvědčivém označení je možné místo nechat prohledat jiným psem nebo zopakovat hledání po krátkém odložení psa.
  • Faktory vedoucí k neúspěchu
    Špatně odhadnutá situace, špatné nebo nepřesné informace, nechuť do hledání, únava, špatné povětrnostní podmínky – vítr, zima, srážky atd.