Vytisknout Vytisknout vybrané kapitoly Předchozí kapitola Další kapitola

Pánev

Poranění pánve tvoří 1–2 % všech zlomenin. Vznikají silným stlačením dolních oblastí břicha a pánevních kostí. Jsou zpravidla sdružena s jinými poraněními, především břicha, urogenitálního aparátu. Z hlediska moderní traumatologie patří proto do systému břicho, protože jsou často součástí polytraumat. Hlavně nestabilní zlomeniny pánevního kruhu (pletence) – podle Tileho – mohou být zdrojem neviditelného krvácení, kdy ztráta krve může představovat až 3 500 ml.

Anatomická poznámka

Pánevní kruh (pletenec) je složen ze dvou pánevních kostí a křížové kosti. Kruh pánevních kostí je spojen vzadu (dorzálně) tuhým křížokyčelním kloubem (artikulatio sacroiliaca) a vepředu (ventrálně) chrupavčitou stydkou sponou – symfýzou (symphysis pubica).

Pánevní kost je u dospělého člověka jedna kost, která však vzniká spojením tří kostí:

  1. kyčelní (os ilium)
  2. stydká (os pubis)
  3. sedací (os ischii)

Křížovou kost (os sacrum) tvoří pět srůstajících obratlů křížových značených S1–S5.

V pánevním prostoru se nachází část orgánů dutiny břišní, lumbosakrální nervová pleteň a řada velkých cév.

Příznaky

Nestabilní zlomeniny s dislokací a poraněním cév se projeví hypovolemickým (traumaticko-hemoragickým) šokem. Na místě poranění zjistíme bolestivost při tlaku na obě lopaty kyčelních kostí u ležícího pacienta. Někdy ucítíme krepitaci. Exkoriace a hematomy v odpovídající krajině jsou vodítkem k podezření na život ohrožující vnitřní krvácení.

Klasifikace zlomenin pánve (podle Tileho)

Je založena na stupni poranění sakroiliakálního komplexu (sakroiliakální kloub – tzv. SI kloub – málo pohyblivý kloub mezi kostí křížovou a pánví). Z toho plyne rozdělení zlomenin pánve na stabilní a nestabilní.

Typ A. Zlomeniny pánve bez poranění sakroiliakálního komplexu (zlomeniny jednotlivých kostí pánve) – bez porušení souvislosti pánevního kruhu jsou biomechanicky stabilní. Typ B. Např. zlomeniny pánve s poraněním v oblasti sakroiliakálního skloubení (1), zlomeniny kosti křížové (2), zlomeniny transiliakální (3). Jsou to zlomeniny nestabilní. Typ C. Zlomeniny pánve v oblasti sakroiliakální (jako typ B) s posunem (dislokací) ve směru podélné tělesné osy, tj. střižná dislokace, řadíme mezi zlomeniny nestabilní.

Léčba

U izolovaných (stabilních) zlomeniny kosti kyčelní, stydké, sedací a křížové je léčba nekomplikovaných zlomenin jednoduchá a vyžádá si jen přechodný klid na lůžku a rehabilitaci.

Nestabilní zlomenina prstence pánevního bývá doprovázena řadou komplikací:

  • velkými krevními ztrátami, především ze žilních pletení, ale může dojít i k poranění tepen
  • roztržením močového měchýře nebo močové roury
  • poraněním rekta, střev nebo vaginy
  • parézou n. ischiadicí (sedací nerv – vychází z křížové nervové pleteně, je nejsilnější v těle a inervuje značnou část dolní končetiny
  • tukovou embolií
  • edémy a tromboflebitidy (dolních končetin)

Konzervativní léčba spočívá v léčbě hemoragického šoku a uložení nemocného na Bohlerově závěsném lůžku na 6 až 10 týdnů. Operace je nutná při komplikovaných zlomeninách. Při operaci se užívá upravených dlah nebo zevních fixátorů (viz obr.).

První pomoc

Provedeme zevní ošetření v oblasti pánve krycím obvazem otevřených poranění, nedává se nic jíst, pít, nepodávají se analgetika per os.

Transport zajistíme vleže s lehkou flexí v kolenních kloubech s podložením na klasických nosítkách anebo vytvarované vakuové matraci.

Se zraněným zbytečně nemanipulujeme. Tělesný klid je základním opatřením zejména u poraněných v šoku. Během transportu sledujeme celkový stav zraněného, jeho dýchání, krevní oběh a vědomí.

Zraněný je téměř vždy ohrožen vnitřním krvácením a event. následným hypovolemickým šokem!!!