Vytisknout Vytisknout vybrané kapitoly Předchozí kapitola Další kapitola

Plíce

5.1.2. Onemocnění plic

5.1.2.1. Plicní embolie

Definice:

Jde o ucpání části arteriálního plicního krevního oběhu (některých větví plicnice) krevní sraženinou, přinesenou do plic krevním proudem. Zpravidla je sraženina utržena z trombózy (zánětu žil dolních končetin), event. z břicha, méně často z pravostranných srdečních dutin.

Charakteristické známky-symptomy (co nám postižený řekne):

Náhle či skokovitě vznikající dušnost, zpravidla spojená s kašlem. Může být bolest na hrudi, zhoršující se (hlubokým) nádechem.

Okolnosti vzniku (na co se ptáme):

Rizikem je zánět žil dolních končetin v nedávné době, ev. potíže s křečovými žilami. Úraz nebo operaci kloubů či kostí dolních končetin v nedávné době, zejména pokud byla noha v sádrové fixaci. Rizikem je i dlouhé cestování autem, autobusem či letadlem (v sedě, bez přestávek)! Riziko je vyšší u intravenózních narkomanů. Riziko trombózy dolních končetin (a následné plicní embolie) stoupá s nadmořskou výškou (nedostatek tekutin, koncentrace krve, fyzická zátěž).

Příznaky (co vidíme či zjišťujeme):

Pacient je dušný, případně kašle. Dýchání je nápadně zrychlené, namáhavé až lapavé. Významným příznakem je vykašlávání krví zbarveného hlenu. Zjišťujeme zrychlení tepu, eventuálně zánět žil – otok a bolestivost lýtka. Nemocný může být i v šokovém stavu.

První pomoc:

Poloha v sedě, vhodný je kyslík. Bude-li transport k odborné pomoci dlouhý, zabandážujeme nemocnému obě lýtka.

Transport:

Převoz do nemocnice, nejlépe cestou ZZS.

5.1.2.2. Průduškové (bronchiální) astma, chronický zánět průdušek (bronchitida)

Definice:

Dušnost, vyvolaná záchvatovitým (spastickým-křečovitým) či trvalým zúžením, otokem a hlenovitým ucpáváním průdušek. Jako příčina může převažovat alergická reakce dýchacích cest nebo chronické, opakující se infekční záněty.

Charakteristické známky-symptomy (co nám postižený řekne):

Dušnost, zhoršující se častěji zvolna, nebo záchvatovitě se opakující. Kašel, někdy dráždivý, suchý, jindy obtížné vykašlávání vazkého hlenu. Nebývají bolesti na hrudníku.

Okolnosti vzniku (na co se ptáme):

Postižený ví, že má chronické onemocnění průdušek, nebo že má alergii, případně ekzémy. Záchvat vznikne často v období květu trav, keřů a stromů či v období senoseče. Vyvolávajícím momentem může být i kontakt s (dráždivými) chemikáliemi nebo nezvyklá fyzická zátěž.

Příznaky (co vidíme či zjišťujeme):

Dušný nemocný, sedící či přecházející, rukama se opírající široce o podložku. Výdech je zjevně usilovný, namáhavý, prodloužený, můžeme slyšet až muzikální pískoty.

První pomoc:

Postiženého se snažíme zklidnit, posadíme ho, zajistíme oporu paží. Má-li u sebe chronicky užívané léky, pomůžeme mu je aplikovat (sprej musí být vdechnut, nikoli jen stříknut do úst!). Zajistíme přístup čerstvého vzduchu. Pokud máme k dispozici kyslík, podáme ho zásadně jen v nízkém průtoku, maximálně 5 l/min.

Transport:

Pokud záchvat neustupuje, nemocného transportujeme k lékaři. Nejlépe v polosedě.

5.1.2.3. Jiná plicní onemocnění:

Nejčastěji se setkáme s plicními či průduškovými infekčními záněty. Charakteristická je celková schvácenost, kašel, teploty. Mohou být bolesti na hrudi, někdy závislé na dýchání. Stav zpravidla není předmětem urgentního zásahu záchranáře. V případě zásahu je vhodné zajistit dostatek teplých tekutin a plánovaný transport k odbornému ošetření.