Náhlá zástava krevního oběhu

Příčiny náhlé zástavy krevního oběhu

Náhlá zástava oběhu (NZO) může být primární, je-li způsobena poruchou působící přímo v srdci, nebo sekundární, dochází-li k zástavě z příčin, jež se srdce přímo nedotýkají.
Jako nejčastější příčiny NZO jsou uváděny akutní infarkt myokardu, masivní embolizace plic, závažné poruchy srdečního rytmu, dušení atd., z úrazů pak především mozkolebeční poranění, hemoragický šok, úrazy elektrickým proudem aj.
Náhlá zástava dýchání je jako primární vzácná, většinou jí předchází kratší nebo delší interval postupného zhoršování dýchání, kdy dochází k útlumu až ztrátě vědomí a poté k poruchám srdečního rytmu až k zástavě srdeční.
Náhlá ztráta vědomí může být projevem širokého spektra onemocnění od méně závažných až po kritické. Je třeba ji posuzovat komplexně a v kontextu s dalším klinickým nálezem (úrazy hlavy, otravy, epilepsie a jiné křečové stavy, zástava oběhu, zástava dechu).

Diagnostika náhlé zástavy krevního oběhu

Diagnóza náhlé zástavy oběhu s následnou potřebou neodkladné resuscitace se podle posledních odborných doporučení pro laiky podstatně zjednodušila a je nutné ji stanovit okamžitě při zjištění, když je člověk:

• v bezvědomí
• neoslovitelný (resp. neodpovídá)
• nehýbe se
• nedýchá normálně

Zástavu dýchání stanovíme, pokud při volných dýchacích cestách:

• necítíme na své kůži (tváře či ruky přiložené k ústům postiženého) proud vydechovaného vzduchu
• nevidíme dýchací pohyby hrudníku
• neslyšíme vdech ani výdech postiženého

Terminální dechy (gasping – lapání po dechu) se vyskytují až u 40  % osob při náhlé zástavě srdeční; nehodnotí se však jako dýchání.

Zhodnocení dýchání provádíme maximálně 10 s